Usted buscó: platu (Serbio - Checo)

i ako ostane èije delo što je nazidao, primiæe platu.
zůstane-liť čí dílo, kteréž na něm stavěl, vezme odplatu.

samo æeš gledati oèima svojim, i videæeš platu bezbožnicima.
očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.

ne odbacujte, dakle, slobodu svoju, koja ima veliku platu.
protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu.

i slugu tvog oni su prosvetlili; ko ih drži ima veliku platu.
mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů.

Èuvajte se da ne izgubimo šta smo zaradili, nego da primimo platu potpuno.
hleďtež sebe, abychom neztratili toho, o čemž jsme pracovali, ale odplatu plnou abychom vzali.

znajuæi da æete od gospoda primiti platu nasledstva; jer gospodu hristu služite.
vědouce, že ode pána vzíti máte odplatu věčného dědictví; nebo pánu kristu sloužíte.

od ploda usta svojih siti se èovek dobra, i platu za dela svoja prima èovek.
z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu bůh.

državši sramotu hristovu za veæe bogatstvo od svega blaga misirskog; jer gledaše na platu.
větší sobě pokládaje zboží nad egyptské poklady pohanění kristovo; nebo prohlédal k hojné odplatě.

jer ako ljubite one koji vas ljube, kakvu platu imate? ne èine li to i carinici?
nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? zdaliž i publikáni téhož nečiní?

po delima, po delima da vrati gnev protivnicima svojim, platu neprijateljima svojim, ostrvima da plati.
aby podlé skutků, aby podlé nich odplacel prchlivostí protivníkům svým, odměnu nepřátelům svým, i ostrovům odplatu aby dával.

Što dakle platu od dvora primamo, te nam ne prilièi da gledamo štetu carevu, toga radi šaljemo i javljamo caru,
nyní tedy poněvadž dobrodiní paláce užíváme, na obnažování krále neslušelo se nám dívati. tou příčinou poslali jsme a oznámili to králi,

i koji žnje prima platu, i sabira rod za život veèni, da se raduju zajedno i koji seje i koji žnje;
kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne.

jer ja gospod ljubim pravdu i mrzim na grabež sa žrtvom paljenicom, i daæu im platu uistinu, i veèan zavet uèiniæu s njima.
já zajisté hospodin miluji soud, a nenávidím loupeže při oběti, a protož způsobím, aby skutkové jejich dáli se v pravdě, a smlouvu věčnou s nimi učiním.

a kad bi u veèe, reèe gospodar od vinograda k pristavu svom: dozovi poslenike i podaj im platu poèevši od poslednjih do prvih.
večer pak řekl pán vinice šafáři svému: zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních.

ne raduj se, izrailju, veseleæi se kao narodi, što se kurvaš odstupivši od boga svog, miluješ platu kurvarsku po svim gumnima žitnim.
neraduj se, izraeli, s plésáním jako jiní národové, že smilníš, odcházeje od boha svého, a miluješ mzdu po všech obilnicích.

da èine zlo obema rukama što više mogu, ište knez; i sudija sudi za platu, i ko je velik govori opaèinu duše svoje, i spleæu je.
co zlého oběma rukama páchají, to aby za dobré počteno bylo. kníže žádá, a soudce z úplatku soudí, a kdož veliký jest, ten mluví převrácenost duše své, a v hromadu ji pletou.

za bezakonja vaša i za bezakonja otaca vaših, veli gospod, koji kadiše na gorama, i na humovima ružiše me, izmeriæu im u nedra platu za dela koja èiniše od poèetka.
za nepravosti vaše, a spolu za nepravosti otců vašich, praví hospodin, kteříž kadívali na horách, a na pahrbcích v lehkost uvodili mne; pročež odměřím za dílo jejich předešlé do lůna jejich.

kad dakle daješ milostinju, ne trubi pred sobom, kao što èine licemeri po zbornicama i po ulicama da ih hvale ljudi. zaista vam kažem: primili su platu svoju.
protož když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ulicech, aby chváleni byli od lidí. amen pravím vám, majíť odplatu svou.

i tako je u tebe naopako prema ženama u tvom kurvarstvu: jer niko ne ide za tobom da se kurva, i ti daješ platu, a ne daje se tebi plata; to je naopako.
a tak jest při tobě naproti obyčeji těch žen při smilstvích tvých, poněvadž tě k smilství nehledají, nýbrž ty dáváš dary, a ne tobě dar dáván bývá. a toť jest naopak.

poglavari njegovi sude po mitu, i sveštenici njegovi uèe za platu, i proroci njegovi gataju za novce, a na gospoda se oslanjaju govoreæi: nije li gospod usred nas? neæe doæi zlo na nas.
jehož přední podlé darů soudí, a kněží jeho ze mzdy učí, a proroci jeho z peněz hádají, a však na hospodina zpoléhají, říkajíce: zdaliž hospodina není u prostřed nás? nepřijdeť na nás nic zlého.