Usted buscó: venijaminovim (Serbio - Checo)

i zapovediše sinovima venijaminovim govoreæi: idite, i zasedite po vinogradima.
přikázali tedy synům beniamin, řkouce: jděte a skrejte se v vinicích.

tada posla sav zbor, te govoriše sinovima venijaminovim koji behu u steni rimonu, i objaviše im mir.
tedy poslalo všecko to shromáždění, a mluvili k synům beniamin, kteříž byli v skále remmon, a povolali jich v pokoji.

nad drugom polovinom plemena manasijinog u galadu ido sin zaharijin; nad venijaminovim jasilo sin avenirov;
nad druhou pak polovicí manasse v gálad iddo syn zachariášův, nad beniaminovým jaasiel syn abnerův,

a sinovi venijaminovi ne izagnaše jevuseja koji življahu u jerusalimu; nego jevuseji ostaše u jerusalimu sa sinovima venijaminovim do ovog dana.
jebuzejského pak, bydlícího v jeruzalémě, nevyhnali synové beniamin; protož bydlil jebuzejský v jeruzalémě s syny beniamin až do tohoto dne.

tako govori avenir i sinovima venijaminovim. potom otide avenir i u hevron da kaže davidu sve što za dobro nadje izrailj i sav dom venijaminov.
to též mluvil abner i k beniaminským. potom odšel abner, aby mluvil k davidovi v hebronu všecko, což se za dobré vidělo izraelovi a všemu domu beniamin.

a mi im ne možemo dati žena izmedju kæeri svojih; jer su se zakleli sinovi izrailjevi rekavši: da je proklet ko da ženu sinovima venijaminovim.
my pak nemůžeme jim dáti dcer svých za manželky; (nebo se byli přísahou zavázali synové izraelští, řkouce: zlořečený buď, kdož by dal manželku synům beniamin.)

potom sinovi izrailjevi vrativši se k sinovima venijaminovim isekoše oštrim maèem i ljude po gradovima i stoku i šta se god nadje; i sve gradove koji ostaše popališe ognjem.
potom muži izraelští navrátili se k synům beniamin, a zbili je ostrostí meče, tak lidi v městech jako hovada, i všecko, což nalezeno bylo; také i všecka města, kteráž ještě pozůstávala, ohněm vypálili.

ali, kad beše na vratima venijaminovim, onde beše starešina stražarski po imenu jereja, sin selemije sina ananijinog, te uhvati jeremiju proroka govoreæi: ti bežiš ka haldejcima.
když pak byl v bráně beniaminské, byl tu hejtman nad stráží, jménem jiriáš syn selemiáše, syna chananiášova, kterýž jal jeremiáše proroka, řka: k kaldejským ty ustupuješ.