Da traduttori professionisti, imprese, pagine web e archivi di traduzione disponibili gratuitamente al pubblico.
la coltivazione dell'olivo in sardegna risale ad epoche remote in quanto specie autoctona, facente parte della flora spontanea dell'isola. il rinvenimento di navi puniche e romane contenenti anfore di vino ed olio sono la testimonianza che vi era già a quell'epoca un fiorente traffico del prodotto. il diffondersi degli ordini religiosi, in particolare dopo il mille, portò ad incrementare la coltivazione dell'olivo nell'isola. a questo proposito, si hanno diverse attestazioni dell'opera degli ordini monastici che si erano insediati nell'isola. durante il lungo periodo di dominazione spagnola la coltivazione dell'olivo continuò ad estendersi in virtù di precisi provvedimenti che imponevano, tra l'altro, l'obbligo per ogni cittadino di innestare almeno dieci olivastri all'anno, pena il pagamento di 40 soldi ai contravventori; gli alberi restavano di proprietà di chi li innestava. negli stessi anni, giunsero dalla spagna alcuni innestatori con il compito di preparare in loco degli istruttori con l'incarico di diffondere la tecnica dell'innesto. inoltre, i proprietari con più di 500 piante di olivo erano tenuti a costruire una macina per l'estrazione dell'olio.non fu solo la dominazione spagnola ad adottare provvedimenti a favore dell'olivicoltura ma anche i re sabaudi incoraggiarono la coltivazione dell'olivo introducendo una serie di norme, tra le quali l'obbligo di delimitare i terreni con alberi di olivo e di innestare gli alberi selvatici entro tre anni. nel 1806 furono promulgate le prime leggi che favorivano gli agricoltori, dediti all'innesto ed alla piantagione degli oliveti, con facilitazioni e premi.
pěstování olivovníků na sardinii sahá do dávných dob; jedná se o autochtonní botanický druh patřící mezi přirozenou vegetaci ostrova. důkazem, že zde již v dávných dobách existoval čilý obchod s tímto produktem, bylo objevení punských a římských lodí s amforami plnými vína a olivového oleje. rozšíření církevních řádů, zvláště po roku tisíc našeho letopočtu, vedlo k nárůstu pěstování olivovníků na tomto ostrově. v tomto směru máme k dispozici mnoho svědectví z pera mnichů klášterních řádů, které se zde usídlily. během dlouhodobé španělské nadvlády pokračovalo rozšiřování pěstování olivovníku v souladu s přesnými opatřeními, kterými se, mimo jiné, nařizovala povinnost, aby každý občan narouboval alespoň deset olivovníků ročně pod pokutou čtyřiceti soldů, pokud tak neučiní; stromy zůstávaly ve vlastnictví osob, které je naroubovaly.v těchto letech se na ostrov dostali ze Španělska někteří odborníci na roubování s cílem vyškolit zde další odborníky, kteří budou po ostrově šířit techniku roubování. dále byli vlastníci více než pěti set olivovníků povinni sestrojit lis pro získávání oleje. nejen španělská nadvláda zaváděla opatření ve prospěch pěstování olivovníků, ale pěstování olivovníků podporovali i panovníci savojské dynastie, kteří zavedli řadu norem, mezi nimiž byla například povinnost do tří let ohraničit pozemky s olivovníky a naroubovat plané stromy. v roce 1806 byly přijaty první zákony ve prospěch zemědělců zabývajících se roubováním a výsadbou olivových hájů, jakož i různé úlevy a příspěvky.
Ultimo aggiornamento 2008-03-04
Frequenza di utilizzo: 3
Qualità:
Riferimento:
