검색어: looduskatastroofide (에스토니아어 - 체코어)

- keskkond, ressursside haldamine ja looduskatastroofide ennetus;
- životní prostředí, řízení zdrojů a předcházení přírodním katastrofám,

arstiabiks vajalike kaupade vedu hädaolukorras, eelkõige looduskatastroofide korral.
přeprava léků, zdravotnického materiálu a vybavení pro poskytování pomoci v naléhavých případech, zejména při živelních pohromách.

) milles keskenduti looduskatastroofide mõju vähendamisele kõrge riskitasemega riikides.
evropská unie se řídí pravidlem „prevence je lepší než léčba“, přičemž se naléhavě zasazuje o investice v oblasti snižování rizika katastrof před jejich vypuknutím.

põllumajanduse ja metsanduse osakaal väheneb, kuid need on endiselt olulised maastiku säilitamiseks ja looduskatastroofide ärahoidmiseks.
zemědělství a lesnictví ustupují, ukázalo se však, že jsou důležité při zachování krajiny a předcházení přírodním katastrofám.

artikkel on ette nähtud liikmesriikides looduskatastroofide korral kasutusele võetavate euroopa liidu solidaarsusfondist tulenevate assigneeringute kirjendamiseks.
tento článek je určen na pokrytí nákladů vyplývajících z mobilizace fondu solidarity evropské unie v případě přírodních katastrof v členských zemích.

praegu on analüüsimisel looduskatastroofide euroopa süsteem [1], mis peaks katma riskid põllumajanduses.
navíc je v současné době v přípravné fázi [1] evropský systém ochrany proti přírodním katastrofám, který by měl pro oblast zemědělství tato rizika pokrývat.

3) viimastel aastatel on nii euroopa liidus kui ka väljaspool selle piire looduskatastroofide riskidega kokkupuutumine märgatavalt sagenenud.
3) v posledních letech byl zřejmý náhlý vzestup rizika katastrof, jak v evropské unii, tak i mimo její hranice.

- euroopa arhiivirühma poolt näidistegevuskava väljatöötamine dokumentide ja arhiivide kahjustumise ennetamise meetmete edendamiseks looduskatastroofide ja muude kahjujuhtumite korral,
- vytvoření vzorového akčního plánu evropskou skupinou pro archivnictví s cílem prosazovat opatření k předcházení poškození dokumentů a archivů v souvislosti s přírodními i jinými katastrofami,

tulevikus halveneb olukord kindlasti veelgi. kindlustusettevõtted prognoosivad, et järgmise aastakümne jooksul tõusevad ainuüksi looduskatastroofide kahjud 150 miljardi dollarini.
v budoucnu by se přitom situace měla ještě zhoršovat, protože náklady spojené s těmito kalamitami podle odhadů pojišťoven dosáhnou v příštím desetiletí 150 miliard dolarů ročně.

maa degradeerumine, killustumine ja jätkusuutmatu kasutus liidus kahjustab mitmete peamiste ökosüsteemiteenuste tagamist, ohustab elurikkust ja suurendab euroopa haavatavust kliimamuutuse ja looduskatastroofide ees.
znehodnocování, fragmentace a neudržitelné využívání krajiny v unii ohrožuje poskytování několika klíčových ekosystémových služeb a biologickou rozmanitost a zvyšuje zranitelnost evropy vůči změně klimatu a přírodním katastrofám.

erijuhtudel võidakse laene anda soodustingimustel, eelkõige olulise keskkondliku või sotsiaalse osaga projektidele ning ka projektidele suurtes võlgades olevates vaestes riikides või sõjaliste konfliktide või looduskatastroofide läbi kannatada saanud piirkondades.
ve zvláštních případech mohou být úvěry poskytovány za zvýhodněných podmínek, zejména pokud jde o projekty mající značný pozitivní dopad na životní prostředí či na sociální oblast, jakož i projekty v chudých vysoce zadlužených zemích nebo v oblastech postižených konflikty nebo přírodními katastrofami.

globaalse kliimasoojenemise võimalikud kulud on hirmuäratavad: kindlustusfirmad ennustavad, et järgmise aastakümne jooksul tõusevad ainuüksi looduskatastroofide tagajärgede likvideerimisele tehtud kulutused 150miljardi dollarini aastas.
avak jestližebude možné pomocí programů eu stanovit správná opatření, je možné dosáhnout cílů stanovených kjótským protokolem s ročními náklady 2,9 až 3,7 miliard eur, což je zlomek potenciálních nákladů.

1) liikmesriikide vastastikune solidaarsus ja abistamine euroopa liidu territooriumil toimuvate looduskatastroofide või inimese tekitatud katastroofide korral on rahvusvahelise ühenduse moraalne põhikohustus ning aluspõhimõte ja määratlev põhimõte;
1) zásada solidarity a vzájemné pomoci mezi členskými státy v případě přírodních nebo člověkem způsobených katastrof na území evropské unie je základní morální povinností a zákládajícím a vymezujícím principem mezinárodního společenství;

uute valdkondade käsitlemine, mis hõlmaks haavatavust ja vastupidavust tekkivate või hübriidohtude suhtes, mis on seotud näiteks tooraine kättesaadavuse, piraatluse, ressursinappuse või ressursi pärast konkureerimisega ning kliimamuutuste mõjuga looduskatastroofide tekkele.
k novým oblastem, jimž bude věnována pozornost, patří zranitelnost a odolnost vůči novým nebo hybridním hrozbám, jako je dostupnost surovin, pirátství, nedostatek zdrojů či soutěž o zdroje a dopady změny klimatu na výskyt přírodních pohrom.

6) pärast euroopa liidu kodanikukaitsealase suutlikkuse tugevdamist peab ühendus tegelema tõsiselt ja otsusekindlalt ennetamisküsimustega, et looduskatastroofide esinemissagedust võimalikult piirata ning leevendada nende looduskatastroofide negatiivset mõju, mida ei ole võimalik ennetada;
6) po posílení kapacity evropské unie v oblasti civilní ochrany by se společenství mělo zabývat otázkami prevence se závazkem a určením, aby se pokud možno co nejvíce omezil výskyt katastrof a zmírnily negativní účinky těch katastrof, které se vymykají prevenci;

47. usub, et üha suurenevate ülemaailmsete keskkonnaohtudega toime tulemise jaoks on otsustava tähtsusega, et euroopa teaduspoliitika toetab kindlalt teadus- ja arendustegevust valdkondades, mis tegelevad looduskatastroofide uurimisega;
47. je přesvědčen o tom, že aby bylo možno čelit rostoucímu celosvětovému ohrožení životního prostředí, je nezbytné, aby politika evropského výzkumu výrazně podporovala výzkum a vývoj v oblasti přírodních rizik;

võttes arvesse oma 3. juuli 2003. aasta arvamust looduskatastroofide korral tegutsemise ja nende tagajärgede kohta: euroopa struktuuripoliitika roll (cdr 104/2003 lõplik) [1];
s ohledem na své stanovisko k řízení a důsledkům přírodních katastrof: role evropské strukturální politiky ze dne 3. července 2003 (cdr 104/2003 fin) [1];