검색어: yhteisötalouden (핀란드어 - 체코어)

osuus- ja yhteisötalouden nykyinentoimintakenttä
současný rozsah a oblast působnostisociální ekonomiky

4osuus- ja yhteisÖtalouden osatekijÄt....................................................................................23
5platformy a sÍtĚ sociÁlnÍ ekonomiky v evropĚ ..........................................23

9osuus ja yhteisÖtalouden toimijoita koskeva
10veŘejnÉ politiky sociÁlnÍ ekonomiky v

kansalliset osuus- ja yhteisÖtalouden kÄsitteet
vnitrostÁtnÍ koncepce se

-osuus-ja yhteisötalouden eläkevarojen hallinnointi
-řízení penzijních fondů v sociálním hospodářství;

3kansalliset osuus- ja yhteisÖtalouden kÄsitteet.........................19
4sloŽky sociÁlnÍ ekonomiky ......................................................................................................................................21

osuus- ja yhteisötalouden markkinatai yrityssektorin alaluokka
sociÁlnÍ ek

kansalaisyhdistykset ja osuuskunnatosuus- ja yhteisötalouden historiallisena taustana
v eu-15 v roce 1997 zaměstnávala sdružení 6,3 milionu lidí a v eu-25 na ně v roce2005 připadalo více než 4 % hdp a členství50 % občanů evropské unie.

osuus- ja yhteisötalouden nykyinenidentiteetti ja sen institutionaalisenaseman tunnustaminen
současná identifikace ainstitucionální uznání sociálníekonomiky

2osuus- ja yhteisÖtalouden kÄsitteeseen liittyvÄt keskeiset teoreettiset lÄhestymistavat
pojmu sociÁlnÍ ekonomiky ..........................................................................................................................................13

kumppanuudessa tulisi vahvistaa osuus-ja yhteisötalouden organisaatioiden osallistumista.
partnerství by mělo posílit inkluzi sociálně-hospodářských organizací.

osuus- ja yhteisötalouden tunnustaminentyömarkkinavuoropuhelun erillisenä osapuolena on suuri haaste.
v nedávnédobě evropský parlament označil se za základní pilíř a podstatu evropského sociálního modelu (clé de voûte du modèle socialeuropéen).

osuus ja yhteisötalouden käsite liittyy kiinteästi edistyksen ja sosiaalisen yhteenkuuluvuuden käsitteisiin.
pojem se je úzce spojen s pojmem pokrokua sociální soudržnosti.

institutionaaliset puitteet määrittävät myösosuus ja yhteisötalouden mahdollisuudettoimia sosiaalisen ja taloudellisen toiminnan eri aloilla.
specifičnost organizací v se vychází z určitých charakteristických hodnot a zásad.Účelem pravidel platných pro tyto organizace je tuto specifičnost zohlednit a mimojiné stanovit zásadu demokratického rozhodování a omezení pro rozdělování zisků apřebytků.

tukiohjelman nimike tai yksittäistä tukea saaneen yrityksen nimi -valtiontuki yhteisötalouden yrityksille -
název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory -státní podpory podnikům -

sosiaaliturvajärjestelmien nykyinenkirjo kuvastaa sitä, miten monin tavoinnämä osuus ja yhteisötalouden organisaatiot osallistuivat prosessiin.
zmikroekonomického hlediska jsou hlavnímproblémem na jedné straně obtíže, kterépodniky a organizace se mají se získávánímkapitálu pro financování jejich investic a činností, a na straně druhé jejich napjatá situace v udržování strategických lidskýchzdrojů.

4.6.6 osuus-ja yhteisötalouden yritykset voivat arvokkaalla tavalla tukea vammaisten työllistymistä.
4.6.6 podniky sociálního hospodářství mohou cenným způsobem přispět k integraci osob se zdravotním postižením na pracovním trhu.

osuus- ja yhteisötalouden käsitteen piiriinkuuluvia yrityksiä ja organisaatioita ei tunnusteta osaksi erillistä institutionaalista alaakansallisissa tilinpitojärjestelmissä.
vzestup se uznaly i politické a právníkruhy na vnitrostátní i evropské úrovni.

tuettujen mikroyritysten sekä pienten ja keskisuurten yritysten (osuustoiminnalliset ja yhteisötalouden yritykset mukaan luettuina) lukumäärä.
počet podporovaných mikropodniků, malých a středních podniků (včetně družstevních podniků a podniků sociální ekonomiky)

pitkä matka kohti osuus- ja yhteisötalouden institutionaalista tunnustamista ja eurooppalaisten erityispolitiikkojen jäsentämistä alkoi 1980-luvulla.
dlouhá cesta k institucionálnímu uznání se a strukturování konkrétních evropskýchpolitik začala v 80. letech 20. století.