검색어: donosi (세르비아어 - 체코어)

ona je kao ladja trgovaèka, iz daleka donosi hranu svoju.
jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.

a kad mi življenje u telu plod donosi, to ne znam šta æu izabrati.
jest-li mi pak prospěšněji živu býti v těle pro práci, tedy nevím, co bych vyvolil.

jer naša laka sadašnja briga donosi nam veènu i od svega pretežniju slavu.
nebo toto nynější lehoučké ssoužení naše převelmi veliké věčné slávy břímě nám působí,

zato vam kažem da æe se od vas uzeti carstvo božje, i daæe se narodu koji njegove rodove donosi.
protož pravím vám, že bude odjato od vás království boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.

vinograd imaše solomun u valamonu; dade vinograd èuvarima da svaki donosi za rod njegov po hiljadu srebrnika.
vinici měl Šalomoun v balhamon, kteroužto pronajal strážným, aby jeden každý přinášel za ovoce její tisíc stříbrných.

jer žalost koja je po bogu donosi za spasenje pokajanje, za koje se nikada ne kaje; a žalost ovog sveta smrt donosi.
nebo zámutek, kterýž jest podle boha, ten pokání k spasení působí takové, jehož nikdy líto nebude, ale zámutek světa způsobuje smrt.

i rekoše mojsiju govoreæi: više donosi narod nego što treba da se uradi delo, koje je gospod zapovedio da se uradi.
a mluvili k mojžíšovi těmi slovy: mnohem více přináší lid, nežli potřebí jest k dělání díla, kteréž přikázal hospodin dělati.

i zapovedi mojsije da se oglasi po logoru govoreæi: ni èovek ni žena da ne donosi više priloge za svetinju. i zabrani se narodu da ne donosi.
i rozkázal mojžíš, aby provoláno bylo v vojště takto: muž ani žena, žádný nepřinášej více oběti k svatyni. i zbráněno jest lidu, aby nenosili.

a posejano na dobroj zemlji to je koji sluša reè i razume, koji dakle i rod radja, i donosi jedan po sto, a jedan po šezdeset, a jedan po trideset.
v dobrou pak zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, i ovoce nese a vydává, některé zajisté stý, a jiné šedesátý, jiné pak třidcátý.

i bacasmo žreb za sveštenike i levite i narod radi nošenja drva da se donosi u dom boga našeg po domovima otaca naših na vreme od godine do godine, da gori na oltaru gospoda boga našeg, kako piše u zakonu;
metali jsme i losy s strany kněží, levítů i lidu, příčinou dříví nošení, aby ho dodávali do domu boha našeho, čeledem otců našich časy vyměřenými, rok po roku, aby hořelo na oltáři hospodina boha našeho, jakž psáno jest v zákoně.

radi mu dakle zemlju ti i sinovi tvoji i sluge tvoje, i donosi da sin gospodara tvog ima hleb da jede; ali mefivostej sin gospodara tvog ješæe svagda za mojim stolom. siva pak imaše petnaest sinova i dvadeset sluga.
budeš tedy jemu spravovati rolí, ty i synové tvoji i služebníci tvoji, a snášeti budeš, aby měl syn pána tvého pokrm, kterýž by jedl, ale mifibozet syn pána tvého jídati bude vždycky za stolem mým. (měl pak síba patnácte synů a dvadceti služebníků.)

i joas reèe sveštenicima: sav novac posveæeni, što se donosi u dom gospodnji, novac onih koji idu u boj, i novac od ucene svaèije, i sav novac što ko donosi od svoje volje u dom gospodnji.
Řekl pak joas kněžím: všecky peníze svaté, kteréž se vnášejí do domu hospodinova, totiž peníze těch, kteříž jdou v počet, a peníze ceny za osobu jednoho každého, a všecky peníze, kteréž by kdo dobrovolně uložil dáti do domu hospodinova,

a glavari donosiše kamenje onihovo i kamenje za ukivanje po opleæku i po naprsniku,
knížata pak přinášeli kamení onychinové, a jiné kamení k vsazování do náramenníku a náprsníku,