Je was op zoek naar: kokonaistyöllisyysaste (Fins - Tjechisch)

kokonaistyöllisyysaste jää kuitenkin alle eu-15:n keskiarvon.
celková míra zaměstnanosti však zaostává za průměrem eu 15.

kokonaistyöllisyysaste on slovakiassa yhä matala verrattuna 15 eu-maan keskiarvoon.
celková míra zaměstnanosti na slovensku je ve srovnání s průměrem eu 15 i nadále nízká.

kokonaistyöllisyysaste on suomessa lähellä tavoitetasoa, ja naisten työllisyysaste on jo ylittänyt tavoitteen.
finsko se přibližuje cíli celkové míry zaměstnanosti a u žen cíl v oblasti zaměstnanosti překračuje.

itävallan kokonaistyöllisyysaste on korkea ja naisten työllisyysaste suhteellisen hyvä; luvut noudattelevat lissabonin tavoitteita.
rakousko dosáhlo v souladu s lisabonskými cíli celkově vysoké míry zaměstnanosti a poměrně vysoké míry zaměstnanosti žen.

kokonaistyöllisyysaste sekä naisten ja etenkinikääntyvien työllisyysaste nousivat, mutta lissabonin yleisen työllisyystavoitteen saavuttaminen on edelleen vaativa tehtävä.
dalšího pokroku bylo dosaženo, pokudjde o celkovou míru zaměstnanosti, míru zaměstnanosti žen a zvláště starších pracovníků; přesto dosažení celkového lisabonského cíle v oblasti zaměstnanostizůstává velkou výzvou.

hakijamaiden kokonaistyöllisyysaste, huolimatta viime vuosien laskusta, oli yhä hieman korkeampi kuin tavoite 1 -alueiden vastaava vuonna 2002.
0 0 celková míra zamìstnanosti v pøistupujících zemích byla v roce 2002, navzdory poklesu v posledních letech, stále o nìco vyí ve stávajících regionech spadajících podcíl 1.

kokonaistyöllisyysaste on kohonnut 60,7 prosentista 64,3 prosenttiin vuosina 1997–2006 (ks. kuviot 1 ja 3).
v období mezi lety 1997 a 2006 stoupla celková míra zaměstnanosti z 60,7 % na 64,3 % (viz grafy 1 a 3).

kokonaistyöllisyysaste on noussut 56,1 prosentista 65,3 prosenttiin, ja työttömyys on vähentynyt liki kahdella kolmanneksella, pitkäaikaistyöttömyys jopa 5,6 prosentista 1,3 prosenttiin.
celková míra zaměstnanosti vzrostla z 56,1 % na 65,3 %, přičemž nezaměstnanost se snížila téměř o dvě třetiny a dlouhodobá nezaměstnanost klesla z 5,6 % na 1,3 %.

ranskan kokonaistyöllisyysaste on alle eu:n keskiarvon. ikääntyneiden (55–64-vuotiaitten) työllisyysaste kuuluu eu:n alhaisimpiin.
nezaměstnanost se v letech 1997 až 2000 významně snížila, ale s nástupem zpomalení hospodářského růstu se opět zvýšila.

työttömyysasteen arvioidaan laskevan, vaikkakin hitaasti. vuonna 2006 sen arvioidaan olevan 8,7 prosenttia. vuonna 2003 arvioitu kokonaistyöllisyysaste on 63 prosenttia eu-25:ssä, mikä on huomattavasti alhaisempi kuin 70 prosentin tavoitetaso. edistys naisten vähintään 60 prosentin työllisyysasteen tavoitteen saavuttamisessa on ollut hidasta. tällä hetkellä se on 55,1 prosenttia eu-25:ssä, mutta sen odotetaan kasvavan. ikääntyvien työntekijöiden työllisyysaste, joka hiljattain nousi hieman yli 40,2 prosenttiin, on kauimpana vuodeksi 2010 asetetusta 50 prosentin tavoitteesta. työn laadun parantaminen on samana aikana edistynyt vaihtelevasti ja talouskasvun hidastuminen on kärjistänyt ongelmia sosiaalisen osallisuuden alalla. pitkäaikaistyöttömyys nousi jälleen useiden vuosien laskun jälkeen ja vaikuttaa siltä, ettei se laske lähitulevaisuudessa.
očekává se, že míra nezaměstnanosti se bude, byť pomalu, snižovat až na 8,7% v roce 2006. odhadovaná celková míra zaměstnanosti v eu-25 v roce 2003 je 63,0%, což je značně pod dohodnutou cílovou úrovní 70%. pokrok při dosahování cíle 60% zaměstnanosti žen je pomalý; míra zaměstnanosti žen v eu-25 je nyní 55,1%, avšak očekává se její opětovné zvýšení. míra zaměstnanosti starších pracovníků, která se stále zvyšovala a těsně překročila úroveň 40,2%, je svému cíli 50% míry zaměstnanosti v roce 2010 vzdálena nejvíce. vývoj ve zlepšování kvality práce zároveň nebyl jednoznačný a v důsledku hospodářského zpomalení se zvýraznily problémy sociálního začlenění. dlouhodobá nezaměstnanost se po několika letech jejího poklesu opět zvýšila a zdá se nepravděpodobné, že by v blízké budoucnosti opět klesla.