Je was op zoek naar: faciemus (Latijn - Tjechisch)

et hoc faciemus siquidem permiserit deu
a toť učiníme, dopustí-li bůh.

murenulas aureas faciemus tibi vermiculatas argent
líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.

dixerunt ergo ad eum quid faciemus ut operemur opera de
tedy řekli jemu: co budeme činiti, abychom dělali dílo boží?

in deo faciemus virtutem et ipse ad nihilum deducet tribulantes no
zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že bůh panuje v jákobovi i do končin země. sélah.

in deo faciemus virtutem et ipse ad nihilum deducet inimicos nostro
vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.

pro eo ut dicatis si dominus voluerit et vixerimus faciemus hoc aut illu
místo toho, co byste měli říci: bude-li bůh chtíti, a budeme-li živi, i učiníme toto nebo onono.

et dixerunt ad eum quid faciemus tibi et cessabit mare a nobis quia mare ibat et intumesceba
Řekli ještě k němu: což máme učiniti s tebou, aby se moře spokojilo? (nebo moře vždy více a více bouřilo se.)

dixeruntque filii gad et ruben ad mosen servi tui sumus faciemus quod iubet dominus noste
i odpovědělo pokolení synů gád a synů ruben mojžíšovi, řka: služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.

his auditis conpuncti sunt corde et dixerunt ad petrum et ad reliquos apostolos quid faciemus viri fratre
to slyševše, zkormouceni jsou v srdci svém, a řekli ku petrovi a k jiným apoštolům: což máme činiti, muži bratří?

viderunt hominem egredientem de civitate dixeruntque ad eum ostende nobis introitum civitatis et faciemus tecum misericordia
uzřevše pak ti špehéři muže vycházejícího z města, řekli jemu: medle ukaž nám, kudy bychom mohli vjíti do města, a učinímeť milost.

responditque universus populus simul cuncta quae locutus est dominus faciemus cumque rettulisset moses verba populi ad dominu
odpověděl pak všecken lid společně, a řekl: cožkoli mluvil hospodin, budeme činiti. a oznámil zas mojžíš hospodinu slova lidu.

et vocaverunt philisthim sacerdotes et divinos dicentes quid faciemus de arca dei indicate nobis quomodo remittemus eam in locum suum qui dixerun
tedy filistinští povolavše kněží a hadačů, řekli: co učiníme s truhlou hospodinovou? oznamte nám, kterak bychom ji odeslali na místo její?

dicentes quid faciemus hominibus istis quoniam quidem notum signum factum est per eos omnibus habitantibus in hierusalem manifestum et non possumus negar
Řkouce: co učiníme lidem těmto? nebo že jest zjevný zázrak stal se skrze ně, všem přebývajícím v jeruzalémě známé jest, aniž můžeme toho zapříti.

miserunt ergo praepositus domus et praefectus civitatis et maiores natu et nutricii ad hieu dicentes servi tui sumus quaecumque iusseris faciemus nec constituemus regem quodcumque tibi placet fa
a tak poslal ten, kterýž byl ustanoven nad domem, a kterýž ustanoven byl nad městem, i starší, a kteříž chovali syny achabovy, k jéhu, řkouce: služebníci tvoji jsme, a všecko, což nám rozkážeš, učiníme. neustanovíme žádného krále; což se tobě dobře líbí, učiň.

sed facientes faciemus omne verbum quod egreditur de ore nostro ut sacrificemus reginae caeli et libemus ei libamina sicut fecimus nos et patres nostri reges nostri et principes nostri in urbibus iuda et in plateis hierusalem et saturati sumus panibus et bene nobis erat malumque non vidimu
ale dosti činiti chceme každému slovu, kteréž by pošlo z úst našich, kadíce tvoru nebeskému, a obětujíce jemu oběti mokré, jakž jsme činívali my i otcové naši, králové naši i knížata naše po městech judských a po ulicích jeruzalémských; nebo nasyceni jsme bývali chlebem, a bývali jsme veseli, zlého pak neokoušeli jsme.