Você procurou por: sedmi (Sérvio - Tcheco)

ataj šesti, elilo sedmi,
attai šestý, eliel sedmý,

i poèinu narod u sedmi dan.
i odpočinul lid v den sedmý.

sedmi na akosa, osmi na aviju,
na hakkoza sedmý, na abiáše osmý,

elam peti, joanan šesti, elioinaj sedmi;
elam pátý, jochanan šestý, elioenai sedmý.

a u sedmi dan dodje potop na zemlju.
stalo se pak po sedmi dnech, že vody potopy přišly na zemi.

sedmi dan donese knez sinova jefremovih elisama, sin emijudov;
dne sedmého kníže synů efraimových, elisama, syn amiudův.

sedmi žreb izadje za pleme sinova danovih po porodicama njihovim,
na pokolení synů dan po čeledech jejich padl los sedmý.

i u sedmi dan izidjoše neki od naroda da kupe, ali ne nadjoše.
stalo se pak dne sedmého, že vyšli někteří z lidu sbírat, a nenašli.

i kad otvori sedmi peèat, posta tišina na nebu oko po sahata.
a když otevřel pečet sedmou, stalo se na nebi mlčení, jako za půl hodiny.

sedmi na jesarilu, sinove njegove i braæu njegovu, njih dvanaest;
sedmý na jesarele, synům jeho a bratřím jeho dvanácti.

a sedmi dan sedam telaca, dva ovna, èetrnaest jaganjaca od godine zdravih,
tolikéž dne sedmého volků sedm, skopce dva, beránků ročních bez poškvrny čtrnácte,

i sedmi dan da imate sveti sabor; posao ropski nijedan ne radite.
sedmého pak dne shromáždění svaté míti budete, žádného díla robotného nebudete dělati.

Šest dana jedi presne hlebove, a sedmi dan da je praznik gospodnji, tada ne radi ništa.
Šest dní jísti budeš přesnice, dne pak sedmého bude slavnost hospodinu bohu tvému; ničehož v ní dělati nebudeš.

i operite haljine svoje sedmi dan, i biæete èisti; i onda æete uæi u logor.
zpéřete také roucha svá v den sedmý, a čistí budete; a potom vejdete do stanů.

i skupiše se k caru solomunu svi ljudi izrailjevi meseca etanima na praznika, a to je mesec sedmi.
i sešli se k králi Šalomounovi všickni muži izraelští měsíce etanim, v čas slavnosti; a ten měsíc jest sedmý.

posle opet neka dodje sveštenik u sedmi dan, pa ako vidi da se bolest dalje razišla po zidovima kuænim,
a v den sedmý navrátí se kněz, a uzří-li, ano se rozmohla rána na stěnách domu toho:

i blagoslovi bog sedmi dan, i posveti ga, jer u taj dan poèinu od svih dela svojih, koja uèini;
i požehnal bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.

pa kad sveštenik sedmi dan vidi, a ospa se nije dalje razišla niti dlaka na njoj požutela, niti je na oèi ospa niža od kože,
i pohledí kněz na tu ránu dne sedmého, a aj, nerozmohla se ta poškvrna černá, a není vlasu žlutého na ní, a způsob té poškvrny černé není hlubší nežli kůže:

ali i za ovakve prorokova enoh, sedmi od adama, govoreæi: gle, ide gospod s hiljadama svetih andjela svojih
prorokoval pak také o nich sedmý od adama enoch, řka: aj, pán s svatými tisíci svými béře se,

Šest dana radi poslove svoje, a u sedmi dan poèini, da se odmori vo tvoj i magarac tvoj, i da odahne sin robinje tvoje i došljak.
Šest dní budeš dělati díla svá, dne pak sedmého přestaneš, aby odpočinul vůl tvůj i osel tvůj, a oddechl syn děvky tvé i příchozí.