Você procurou por: ubogima (Sérvio - Tcheco)

otac bejah ubogima, i razbirah za raspru za koju ne znah.
byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.

znam da æe gospod pokazati pravdu nevoljnome i pravicu ubogima.
Člověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.

Èovek siromah koji èini krivo ubogima jeste kao silan dažd iza kog nestaje hleba.
muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.

ko prezire bližnjeg svog greši; a ko je milostiv ubogima, blago njemu.
pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

prosipa, daje ubogima; pravda njegova traje doveka, rog se njegov uzvišuje u slavi.
rozděluje štědře, a dává nuzným; spravedlnost jeho zůstává na věky, roh jeho bude vyvýšen v slávě.

ugojiše se, sjaju se, mimoilaze zlo, ne èine pravde ni siroèetu, i opet im je dobro, i ne daju pravice ubogima.
vytylí jsou, lsknou se, nadto umějí se vyhýbati bídám. pře nesoudí, ani pře sirotka, a však šťastně se jim vede, ačkoli k spravedlnosti chudým nedopomáhají.

jer znam bezakonja vaša, kojih je mnogo, i grehe vaše, koji su veliki, koji muèite pravednika, primate poklone i izvræete pravdu ubogima na vratima.
nebo já vím o mnohých nešlechetnostech vašich a velikých hříších vašich, že trápíte spravedlivého, berouce poctu, a nuzných při v bráně převracíte.

Èujte ovu reè, krave vasanske, koje ste u gori samarijskoj, koje krivo èinite ubogima i satirete siromahe, koje govorite gospodarima svojim: donesite da pijemo.
slyšte slovo toto, ó krávy bázanské, kteréž jste na horách samařských, kteréž nátisk činíte chudým, a potíráte nuzné, kteréž říkáte pánům jejich: přineste, ať pijeme.