Você procurou por: davida (Sérvio - Tcheco)

osema šestog, davida sedmog,
ozema šestého, davida sedmého,

svršiše se molitve davida, sina jesejevog.
skonávají se modlitby davidovy, syna izai.

i od tog dana saul gledaše popreko davida.
protož saul zlobivě hleděl na davida od toho dne i vždycky.

a ovid rodi jeseja; a jesej rodi davida.
obéd pak zplodil izai, izai pak zplodil davida.

pleme isusa hrista, sina davida avramovog sina.
kniha (o) rodu ježíše krista syna davidova, syna abrahamova.

i podiže nam rog spasenja u domu davida sluge svog,
a vyzdvihl nám roh spasení v domu davida, služebníka svého,

radi davida, sluge svog, nemoj odvratiti lica od pomazanika svog.
pro davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.

ali usta sotona na izrailja i navrati davida da izbroji izrailja.
satan pak povstal proti izraelovi, a ponukl davida, aby sečtl lid izraelský.

nadjoh davida, slugu svog, svetim uljem svojim pomazah ga.
tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.

jer æu braniti taj grad i saèuvaæu ga sebe radi i radi davida sluge svog.
nebo chrániti budu města tohoto, abych je zachoval pro sebe a pro davida služebníka svého.

a saulu dodje glas i rekoše mu: eno davida u najotu u rami.
oznámeno pak bylo saulovi, řka: aj, david jest v náiot v ráma.

tada mihala spusti davida kroz prozor, te otide i pobeže i izbavi se.
a protož spustila míkol davida oknem, kterýž odšed, utekl a vynikl z nebezpečenství.

i još zakle jonatan davida ljubavlju svojom k njemu, jer ga ljubljaše kao svoju dušu
ještě i přísahou zavázal jonata v lásce odměnné k sobě davida; nebo jakož miloval duši svou, tak jej miloval.

ali za tvog veka neæu to uèiniti radi davida oca tvog; nego æu ga otrgnuti iz ruke sina tvog.
a však za dnů tvých neučiním toho pro davida otce tvého, než z ruky syna tvého odtrhnu je.

ali davida ljubljaše mihala, kæi saulova; a kad to javiše saulu, bi mu po volji.
milovala pak míkol dcera saulova davida; což když oznámili saulovi, líbilo se to jemu.

on æe biti veliki, i nazvaæe se sin najvišega, i daæe mu gospod bog presto davida oca njegovog;
tenť bude veliký, a syn nejvyššího slouti bude, a dáť jemu pán bůh stolici davida otce jeho.

i namesti vojsku po idumeji, i svi idumejci postaše sluge davidove. i gospod èuvaše davida kuda god idjaše.
protož i nad idumejskými postavil stráž, a učiněni jsou všickni idumejští služebníci davidovi; nebo zachovával hospodin davida, kamž se koli obrátil.

a kad avigeja ugleda davida, brže sidje s magarca, i pade pred davidom na lice svoje i pokloni se do zemlje;
tedy uzřevši abigail davida, rychle ssedla s osla, a padla před davidem na tvář svou, a poklonila se až k zemi.

a ovo bi uzrok zašto se podiže na cara: solomun gradjaše milon i zazidjivaše prolom grada davida, oca svog;
a tato byla příčina, pro kterouž pozdvihl ruky proti králi Šalomounovi: Že vystavěv Šalomoun mello, zavřel mezeru města davidova otce svého.

i tako otide sadok sveštenik i natan prorok i venaja sin jodajev i hereteji i feleteji, i posadiše solomuna na mazgu cara davida i odvedoše ga do giona.
a tak šli dolů sádoch kněz a nátan prorok, a banaiáš syn joiadův, cheretejští také i peletejští, a vsadili Šalomouna na mezkyni krále davida, a dovedli jej k gihonu.