Você procurou por: mirisima (Sérvio - Tcheco)

koji pijete vino velikim èašama, i mažete se skupocenim mirisima, a ne marite za polom josifov.
kteříž pijí z bání vinných, a drahými mastmi se maží, aniž jsou čitelni bolesti pro potření jozefovo.

i uzeše telo isusovo, i obaviše ga platnom s mirisima, kao što je obièaj u jevreja da ukopavaju.
tedy vzali tělo ježíšovo, a obvinuli je prostěradly s vonnými věcmi, jakž obyčej jest Židům se pochovávati.

i zapovedi josif slugama svojim lekarima da mirisima pomažu oca njegovog; i lekari pomazaše mirisima izrailja.
a poručil služebníkům svým lékařům, aby vonnými věcmi pomazali otce jeho. i pomazali lékaři vonnými věcmi izraele.

ideš k caru s uljem, s mnogim mirisima svojim; šalješ poslanike svoje daleko i ponižuješ se do groba.
chodíš i k králi s olejem, a s mnohými vonnými mastmi svými; posíláš zajisté posly své daleko, a ponižuješ se až do hrobu.

trgovci savski i ramski trgovahu s tobom; dolažahu na sajmove tvoje sa svakojakim mirisima i svakojakim dragim kamenjem i zlatom.
kupci sabejští i ragmejští bývali kupci tvoji ve všelijakých nejpřednějších vonných věcech, i ve všelijakém kamení drahém i zlatě, kupčívali na jarmarcích tvých.

i neka pomaže sveštenik tom krvlju rogove oltaru, na kome se kadi mirisima pred gospodom u šatoru od sastanka, a ostalu krv od teleta svu neka izlije na podnožje oltaru, na kome se pale žrtve na vratima šatora od sastanka.
pomaže také kněz tou krví rohů oltáře, na němž se kadí vonnými věcmi před hospodinem, kterýž jest v stánku úmluvy, a ostatek krve volka toho vyleje k spodku oltáře zápalu, kterýž jest u dveří stánku úmluvy.

i poznaæete da sam ja gospod kad budu pobijeni njihovi medju gadnim bogovima njihovim, oko oltara njihovih, na svakom visokom humu i na svim vrhovima gorskim i pod svakim zelenim drvetom i pod svakim granatim hrastom, svuda gde su kadili ugodnim mirisima svim gadnim bogovima svojim.
a zvíte, že já jsem hospodin, když budou zbití jejich u prostřed ukydaných bohů jejich vůkol oltářů jejich, na všelikém pahrbku vysokém, na všech vrších hor, a pod všelikým dřevem zeleným, i pod všelikým dubem hustým, na kterémkoli místě obětovávali vůni libou všelikým ukydaným bohům svým.

i pale gospodu žrtve paljenice svako jutro i svako veèe, i kade mirisima, i hlebovi postavljeni stoje na èistom stolu, i pale se svako veèe žišci na zlatnom sveænjaku; jer držimo što je gospod bog naš naredio, a vi ga ostaviste,
a pálí hospodinu zápaly každého jitra a každého večera, kadí také vonnými věcmi, zpořádaní také chlebů na stole čistém, a svícen zlatý s lampami jeho spravují, aby hořely každého večera. a tak my ostříháme nařízení hospodina boha svého, ale vy strhli jste se jeho.