You searched for: stanovanjskega (Slovenska - Tjeckiska)

stratifikacija stanovanjskega sklada
stratifikace bytového fondu

znesek stanovanjskega dodatka je odvisen od dohodka gospodinjstva.
výše přídavku na bydlení závisí na příjmu domácnosti.

za prejemanje stanovanjskega dodatka se je treba obrniti na zavarovalni sklad.
příplatek pro početné rodiny se vyplácí automaticky osobě, která pobírá všeobecné rodinné přídavky na dvě děti nebo více dětí.

družine z otroki in gospodinjstva brez otrok so upravičeni do stanovanjskega dodatka.
• pokud bez podstatného důvodu odmítl přijmout odpovídající zaměstnání,

ekstrapolacija stanovanjskega sklada in povprečne najemnine se za vsak stratum opravi ločeno.
extrapolace bytového fondu a průměrného nájemného se provádí odděleně pro každé stratum.

okrevanje naj bi spodbujali izvoz, pričakovana postopna normalizacija finančnih trgov in stabilizacija stanovanjskega trga.
jeho hlavními faktory by měl být vývoz, předpokládaná postupná náprava poměrů na finančních trzích a stabilizace na trzích rezidenčních nemovitostí.

zaradi višjih kratkoročnih obrestnih mer ter ohlajanja stanovanjskega trga v več predelih euroobmočja se upočasnjuje tudi rast zadolževanja gospodinjstev.
tlumící vliv vyšších krátkodobých úrokových sazeb a ochlazení na trhu rezidenčních nemovitostí v několika částech eurozóny se odráží také ve zmírnění růstu úvěrů domácnostem.

Člani računskega sodišča so upravičeni do stanovanjskega dodatka, ki je enak 15% njihove osnovne plače.
Členové Účetního dvora mají nárok na příspěvek na bydlení ve výši 15% svého základního platu.

stratifikacija stanovanjskega sklada je potrebna zato, da se pridobi zanesljiva ocena in da se ustrezno vključijo relativne razlike v cenah.
stratifikace bytového fondu je potřeba k tomu, aby se získal věrohodný odhad a náležitě se zohlednily relativní cenové rozdíly.

(a) najemna stanovanja v zasebni lasti morajo predstavljati manj kot 10% stanovanjskega sklada; in
a) soukromě pronajímaná obydlí musí představovat méně než 10% bytového fondu a

stagniranje zaposlenosti, višje cene primarnih surovin in negativne posledice stanovanjskega trga in cen lastniških vrednostnih papirjev bodo po napovedih vplivale na zasebno potrošnjo.
soukromá spotřeba bude ovlivňována stagnující zaměstnaností, vyššími cenami komodit a nepříznivými dopady vývoje cen akcií a rezidenčních nemovitostí.

stroškovna metoda naj bi se uporabljala le pod določenimi pogoji in le za tiste stratume stanovanjskega sklada, pri katerih podatkov o dejanskih najemninah ni ali so statistično nezanesljivi.
metoda uživatelských nákladů by se měla používat pouze za určitých podmínek a pouze pro ta strata bytového fondu, kde skutečné nájemné chybí nebo je statisticky nespolehlivé.

obenem so višje kratkoročne obrestne mere prispevale k počasnejši rasti zadolževanja gospodinjstev, čeprav je na tem področju precejšnjo vlogo odigralo tudi ohlajanje stanovanjskega trga v več predelih euroobmočja.
vyšší krátkodobé úrokové sazby zároveň vedly ke zmírnění růstu objemu úvěrů poskytnutých domácnostem, ačkoli v této souvislosti hrálo značnou roli také ochlazení na trhu s bydlením v několika oblastech eurozóny.

medtem se rast zadolževanja gospodinjstev v zadnjih nekaj mesecih še naprej nekoliko umirja zaradi rastočih hipotekarnih obrestnih mer na celotnem euroobmočju in pešajočega stanovanjskega trga v nekaterih regijah, vendar še vedno ostaja visoka.
v kontextu rostoucích úrokových sazeb z hypotéčních úvěrů v celé eurozóně a zpomalování aktivity na trhu s bydlením v některých oblastech vykázal růst půjček domácnostem v posledních měsících další známky určitého zpomalení, i když úroveň růstu je stále velmi vysoká.

prvi predstavlja pregled gibanj na področju stanovanjskega financiranja od leta 1999 naprej, drugi pa proučuje determinante vedenja bank pri določanju obrestnih mer in ocenjuje vpliv nedavnih pretresov na finančnih trgih na transmisijski mehanizem denarne politike. nazaj na vrh
první poskytuje přehled vývoje financování bytové výstavby od roku 1999. druhý článek se zabývá faktory, které determinují chování bank při stanovování úrokových sazeb a hodnotí dopad nedávného napětí na finančních trzích na transmisní mechanismus měnové politiky.

rast zadolževanja gospodinjstev se je v zadnjih mesecih umirila, kar odraža učinke višjih ključnih obrestnih mer ecb od decembra 2005 dalje ter ohlajanje stanovanjskega trga v več delih euroobmočja. nasprotno pa je ostala rast posojil nefinančnim družbam zelo močna.
růst objemu úvěrů domácnostem v posledních měsících zmírnil, a odrážel tak vliv vyšších základních úrokových sazeb ecb od prosince 2005 i ochlazení na trhu s bydlením v několika částech eurozóny, avšak růst úvěrů nefinančním podnikům zůstává velmi silný.

-na kakšen način lahko posebej kakovost stanovanjskega okolja – na primer s srečanji in ustreznimi prometnimi sredstvi – prispeva k socialni integraciji starejših ljudi?
-jakým způsobem může speciálně kvalita prostředí bydlení -například prostřednictvím míst setkávání a vhodných dopravních prostředků -přispět k sociální integraci starých lidí?

(c) uslužbenec, ki je prejemnik stanovanjskega dodatka, o vsaki spremembi okoliščin, ki bi vplivale na njegovo upravičenost do dodatka, nemudoma obvesti vodjo upravnega in kadrovskega oddelka.
c) zaměstnanci, kteří pobírají příspěvek na nájemné, oznámí vedoucímu správního a personálního odboru neprodleně jakoukoli změnu, která může mít vliv na výplatu tohoto příspěvku.