Şunu aradınız:: globální (Çekçe - Boşnakça)

globální seznam adres
adresa lista

snahou evropy je omezit nárůst průměrné globální teploty pod 2 °c
osim toga, sa porastom globalne temperature, postoji povećani rizik od prelaženja “tačaka prevrata” (tipping points) koje mogu potaknuti velike nelinearne promjene (vidi poglavlje 7).

uchování biologické rozmanitosti, a to i na globální úrovni, má pro lidstvo zásadní význam
održavanje bioraznolikosti na globalnom nivou je ključno za ljude

v důsledku toho se zvyšují dopady spotřeby a využívání zdrojů v evropě na globální životní prostředí.
prema tome, uticaj potrošnje i korištenja resursa iz europe na globalnom nivou je u stalnom porastu. kao što korištenje resursa u europi prelazi lokalnu dostupnost, europska ovisnost i nadmetanje za resurse iz drugih dijelova svijeta, postavlja pitanja sigurnosti opskrbljivanja europe resursima na dugoročnom planu i nosi potencijal za buduće sukobe (2).

složité vztahy mezi faktory životního prostředí a lidským zdravím by s přihlédnutím k četným vazbám a interakcím měly být chápány v širším sociálněekonomickém a kulturním kontextu, od lokálního po globální rozměr.
složene odnose između okolišnih faktora i ljudskog zdravlja, uzimajući u obzir sve više puteva i interakcija, treba posmatrati u širem prostornom, socio-ekonomskom i kulturnom kontekstu.

rostoucí globální teploty jsou například spojeny se zvyšujícím se rizikem dosažení bodů zvratu, které mohou vyvolat rozsáhlé nelineární změny (63).
na primjer, s povećanjem globalne temperature, na primjer, postoji sve veći rizik od prolaska tačke preokreta, što može izazvati velike, nelinearne promjene (63).

globální potravinové, energetické a vodohospodářské systémy se zdají být zranitelnější a křehčí, než se ještě před několika lety myslelo, což je způsobeno nárůstem poptávky a poklesem a nestabilitou nabídky.
globalni sistemi hrane, energije i vode se čine mnogo ranjivijim i krhkijim nego prije nekoliko godina, a odgovorni faktori su povećali potražnju, smanjili opskrbljivanje i nestabilnost opskrbljivanja. prekomjerno iskorištavanje, degradacija i gubitak tla su relevantna zabrinutost

další důsledky měnících se klimatických podmínek zahrnují zvýšení průměrné globální teploty oceánů, úbytek horských a pevninských ledovců, zvýšené riziko záplav, okyselování moří a extrémní klimatické jevy včetně vln veder.
ostale posljedice mijenjanja klimatskih uslova uključuju povećanje globalne prosječne temperature okeana, rasprostranjeno otapanja snijega i leda, povećan rizik od poplava u urbanim područjima i ekosistemima, acidifikaciju okeana, i ekstremne klimatske događaje, uključujući i valove vrućine. očekuje se da će uticaj klimatskih

eu snižuje své emise skleníkových plynů a splní povinnost stanovenou kjótským protokolem plynů: dosáhlo se tak globálního snížení emisí skleníkových plynů v mnohem větší míře, než bylo očekáváno v souladu s plněním
eu smanjuje svoje emisije stakleničkih gasova i ispunit će kjoto obavezu