Şunu aradınız:: sidera cordis (Latince - Çekçe)

thau dabis eis scutum cordis laborem tuu
dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.

vita carnium sanitas cordis putredo ossuum invidi
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

os meum loquetur sapientiam et meditatio cordis mei prudentia
bůh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem.

calumnia conturbat sapientem et perdet robur cordis illiu
lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.

ne recedant ab oculis tuis custodi ea in medio cordis tu
nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.

adflictus sum et humiliatus sum nimis rugiebam a gemitu cordis me
nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.

defecit gaudium cordis nostri versus est in luctu chorus noste
přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.

paenituit eum quod hominem fecisset in terra et tactus dolore cordis intrinsecu
litoval hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém.

at iesus videns cogitationes cordis illorum adprehendens puerum statuit eum secus s
ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podle sebe,

simplicitate cordis quaerite illum quoniam invenitur ab his qui non tentant illum
simplicity of heart seek him, that

et sciet populus omnis ephraim et habitantes samariam in superbia et magnitudine cordis dicente
a zvíť všecken lid, efraim, i obyvatelé samařští, kteříž v pýše a vysokomyslnosti srdce říkají:

inluminatos oculos cordis vestri ut sciatis quae sit spes vocationis eius quae divitiae gloriae hereditatis eius in sancti
a tak osvícené oči mysli vaší, abyste věděli, která by byla naděje povolání jeho a jaké bohatství slávy dědictví jeho v svatých,

sed qui in abscondito iudaeus et circumcisio cordis in spiritu non littera cuius laus non ex hominibus sed ex deo es
ale ten jest pravý Žid, kterýžto vnitř jest Židem, a to jest pravé obřezání, kteréž jest srdečné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z boha.

propter quod et ab uno orti sunt et haec emortuo tamquam sidera caeli in multitudinem et sicut harena quae est ad oram maris innumerabili
a protož i z jednoho, a to již téměř umrtveného, rozplozeno jest potomků množství veliké, jako jest množství hvězd nebeských, a jako písek nesčíslný, kterýž jest na břehu mořském.

domine deus abraham et isaac et israhel patrum nostrorum custodi in aeternum hanc voluntatem cordis eorum et semper in venerationem tui mens ista permanea
hospodine, bože abrahama, izáka a izraele, otců našich, zachovejž to na věky,totiž snažnost takovou srdce lidu svého,a nastrojuj srdce jejich sobě.

et inruit in me spiritus domini et dixit ad me loquere haec dicit dominus sic locuti estis domus israhel et cogitationes cordis vestri ego nov
i sstoupil na mne duch hospodinův, a řekl mi: rci: takto dí hospodin: tak říkáte, dome izraelský. nebo což vám koli vstupuje na mysl, o tom já vím.

cum ergo venerint super te omnes sermones isti benedictio sive maledictio quam proposui in conspectu tuo et ductus paenitudine cordis tui in universis gentibus in quas disperserit te dominus deus tuu
když pak přijdou na tě všecka slova tato, požehnání i zlořečenství, kterážť jsem předložil, a rozpomeneš se v srdci svém, kdež bys koli byl mezi národy, do kterýchž by tě rozehnal hospodin bůh tvůj,

laetare ergo iuvenis in adulescentia tua et in bono sit cor tuum in diebus iuventutis tuae et ambula in viis cordis tui et in intuitu oculorum tuorum et scito quod pro omnibus his adducet te deus in iudiciu
radujž se tedy, mládenče, v mladosti své, a nechť tě obveseluje srdce tvé ve dnech mladosti tvé, a choď po cestách srdce svého, a podlé žádosti očí svých, než věz, že tě s tím se vším přivede bůh na soud.

quod cum audisset heliab frater eius maior loquente eo cum aliis iratus est contra david et ait quare venisti et quare dereliquisti pauculas oves illas in deserto ego novi superbiam tuam et nequitiam cordis tui quia ut videres proelium descendist
a uslyšev eliáb, bratr jeho nejstarší, že mluví s těmi muži, rozhněval se eliáb velmi na davida, a řekl: proč jsi sem přišel? a komus nechal kolikasi těch ovec na poušti? známť já pýchu tvou a zlost srdce tvého, žes přišel dívati se bitvě.