Şunu aradınız:: rukama (Sırpça - Çekçe)

i bog èinjaše ne mala èudesa rukama pavlovim,
a divy veliké činil bůh skrze ruce pavlovy,

pauk, koji rukama radi i u carskim je dvorima.
pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.

reke neka pljeskaju rukama; skupa gore nek se raduju
Řeky rukama plésejte, spolu i hory prozpěvujte,

i u treæi dan svojim rukama izbacismo alat ladjarski.
a třetí den i to nádobí bárce potřebné svýma rukama vyházeli jsme.

knezove vešaju svojim rukama, ne poštuju lice staraèko.
knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.

svi narodi, zapljeskajte rukama, pokliknite bogu glasom radosnim.
přednímu zpěváku z synů chóre, žalm.

kojima je zloèinstvo u rukama, i kojima je desnica puna mita.
v jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.

a kad ona vide gde joj ostavi u rukama haljinu svoju i pobeže,
a ona viduci, že nechal roucha svého v rukou jejích a vyběhl ven,

drugi æe pljeskati rukama za njim, i zviždaæe za njim s mesta njegovog.
tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.

i ovo je što pogani èoveka, a neumivenim rukama jesti ne pogani èoveka.
tyť jsou věci poskvrňující člověka. ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.

gospode, bože moj! ako sam to uèinio, ako je nepravda u rukama mojim,
aby neuchvátil jako lev duše mé, a neroztrhal, když by nebyl, kdo by vysvobodil.

jer domeæe na greh svoj bezakonje, pljeska rukama medju nama, i mnogo govori na boga.
poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti bohu.

svojim rukama žene žalostive kuvaše decu svoju, ona im biše hrana u pogibli kæeri naroda mog.
ruce žen lítostivých vařily syny své, aby jim byli za pokrm v potření dcery lidu mého.

a sada eto smo ti u rukama; èini šta misliš da je dobro i pravo da s nama uèiniš.
a hle, nyní v ruce tvé jsme; cožť se dobrého a spravedlivého vidí učiniti s námi, to učiň.

a car sedekija reèe: eto, u vašim je rukama; jer car ne može ništa nasuprot vama.
tedy řekl král sedechiáš: aj, v ruce vaší jest, neboť král zhola nic nemůže proti vám.

jer se šalješ od cara i od sedam savetnika njegovih da nadgledaš judeju i jerusalim po zakonu boga svog koji ti je u rukama,
poněvadž jsi od krále a sedmi rad jeho poslán, abys dohlédal k judstvu a k jeruzalému podlé zákona boha svého, kterýž máš v ruce své,

ja sam naèinio zemlju i èoveka na njoj stvorio, ja sam razapeo nebesa svojim rukama, i svoj vojsci njihovoj dao zapovest.
já jsem učinil zemi, a člověka na ní stvořil; já jsem, jehož ruce roztáhly nebesa, a všemu vojsku jejich rozkazuji.

i pretvori se pred njima i uèini se lud u rukama njihovim; i šaraše po vratima, i bacaše penu niz bradu svoju.
protož změnil způsob svůj před očima jejich, a bláznem se dělal, jsa v rukou jejich; psal také po vratech u brány, a pouštěl sliny po bradě své.

mi smo èuli gde on govori: ja æu razvaliti ovu crkvu koja je rukama naèinjena, i za tri dana naèiniæu drugu koja neæe biti rukama naèinjena.
my jsme slyšeli tohoto, že řekl: já zbořím chrám tento rukou udělaný, a ve třech dnech jiný ne rukou udělaný postavím.

a potom pitahu ga fariseji i književnici: zašto uèenici tvoji ne žive kao što nam je ostalo od starih, nego jedu hleb neumivenim rukama?
potom otázali se ho farizeové a zákoníci: proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?