Şunu aradınız:: hrana (Sırpça - Çekçe)

hrana
potravina

ne želi preslaèke njegove, jer su lažna hrana.
nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.

koji brahu lobodu po èestama, i smrekovo korenje beše im hrana.
kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim.

u asira æe biti obilata hrana, i on æe davati slasti carske.
asser, tučný bude pokrm jeho, a onť vydávati bude rozkoše královské.

i raspršaše se nemajuæi pastira, i raspršavši se postaše hrana svim zverima poljskim.
tak že rozptýleny jsou, nemajíce pastýře, a rozptýleny jsouce, jsou za pokrm všelijaké zvěři polní.

i stoci tvojoj i svim životinjama što su u tvojoj zemlji, sav rod njen neka bude hrana.
i hovado tvé, i všeliký živočich, kterýž jest v zemi tvé, všecky úrody její budou míti ku pokrmu.

a hrana solomunova beše na dan trideset kora belog brašna, i šezdeset kora drugog brašna;
vycházelo pak ku potravě Šalomounovi na každý den třidceti měr běli, a šedesáte měr mouky obecné,

jer æe obuæa svakog ratnika koji se bije u graji i odelo u krv uvaljano izgoreti i biti hrana ognju.
kdyžto všickni bojovníci předěšeni, a roucha ve krvi zbrocena, ano což hořeti mohlo, i ohněm spáleno.

od gneva gospoda nad vojskama zamraèiæe se zemlja i narod æe biti kao hrana ognju, niko neæe požaliti brata svog.
pro hněv hospodina zástupů zatmí se země, a ten lid bude jako pokrm ohně. Žádný ani bratra svého šanovati nebude,

a jovan imaše haljinu od dlake kamilje i pojas kožan oko sebe; a hrana njegova beše skakavci i med divlji.
měl pak jan roucho z srstí velbloudových a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní.

predaæu ih u ruke neprijateljima njihovim i u ruke onima koji traže dušu njihovu, i mrtva æe tela njihova biti hrana pticama nebeskim i zverima zemaljskim.
vydám je, pravím, v ruku nepřátel jejich, a v ruku hledajících bezživotí jejich, i budou těla mrtvá jejich za pokrm ptactvu nebeskému, a šelmám zemským.

ali šta rodi zemlja za poèivanja svog, ono neka vam bude hrana, tebi i sluzi tvom i sluškinji tvojoj i najamniku tvom i ukuæaninu tvom koji je kod tebe.
ale ovoce země toho odpočinutí budete míti ku pokrmu, ty i služebník tvůj, i děvka tvá, i nájemník tvůj, i příchozí tvůj, kterýž bydlí u tebe,

gle, kao divlji magarci u pustinji izlaze na posao svoj ustajuæi rano na plen; pustinja je hrana njima i deci njihovoj.;
aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.

a šta ostane u dužinu prema svetom prinosu, deset hiljada lakata na istok i deset hiljada na zapad, prema svetom prinosu, od toga dohodak neka bude hrana slugama gradskim.
ostatek pak na dél, naproti oběti svaté, deset tisíc loket k východu, a deset tisíc k západu; a z toho, což bude naproti té oběti svaté, budou míti důchody ku pokrmu služebníci města.

ljutom æe smræu pomreti, neæe biti oplakani niti æe se pogrepsti, biæe gnoj po zemlji, i od maèa i od gladi izginuæe, i mrtva æe telesa njihova biti hrana pticama nebeskim i zverima zemaljskim.
smrtmi přebolestnými pomrou, nebudou oplakáni, ani pochováni; místo hnoje na svrchku země budou, a mečem i hladem do konce zhubeni budou. i budou mrtvá těla jejich za pokrm ptactvu nebeskému a šelmám zemským.

vuk i jagnje zajedno æe pasti, i lav æe jesti slamu kao vo; a zmiji æe biti hrana prah; neæe uditi ni potirati na svoj svetoj gori mojoj, veli gospod.
vlk s beránkem budou se pásti spolu, a lev jako vůl bude jísti plevy, hadu pak za pokrm bude prach. neuškodíť, aniž zahubí na vší mé hoře svaté, praví hospodin.

ovako veli gospod gospod: evo me na te pastire, i iskaæu stado svoje iz njihovih ruku, i neæu im dati više da pasu stado, i neæe više pastiri pasti sami sebe, nego æu oteti ovce svoje iz usta njihovih i neæe im biti hrana.
takto praví panovník hospodin: aj, já jsem proti pastýřům těm, a budu vyhledávati stáda mého z ruky jejich, a zastavím jim pasení stáda, aby nepásli více ti pastýři samých sebe. vytrhnu zajisté ovce své z úst jejich, aby jim nebyly za pokrm.