您搜索了: utvara (塞尔维亚语 - 捷克语)

kao san odleteæe, i neæe se naæi, i išèeznuæe kao noæna utvara.
jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.

a oni videvši ga gde ide po moru mišljahu da je utvara, i povikaše;
oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla, i zkřikli.

treæe godine carovanja valtasarovog pokaza se meni danilu utvara posle one koja mi se pokazala pre.
léta třetího kralování balsazara krále ukázalo mi se vidění, mně danielovi po onom, kteréž se mi ukázalo na počátku.

baš hodi èovek kao utvara; baš se uzalud kida, sabira, a ne zna kome æe dopasti.
aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. sélah.

zato æe vam utvara biti noæ i proricanje vaše tama; i sunce æe zaæi tim prorocima i dan æe im se smraèiti.
a protož obrátí se vám vidění v noc, a předpovídání vaše v tmu; nebo zajde slunce těm prorokům, a zatmí se jim den.

i videvši ga uèenici po moru gde ide, poplašiše se govoreæi: to je utvara; i od straha povikaše.
a vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zarmoutili se, řkouce: obluda jest. a strachem křičeli.

i mnoštvo svih naroda koji vojuju na aril i svi koji udaraju na nj i na zidove njegove i koji ga pritešnjuju, biæe kao utvara noæna u snu.
i budeť jako zdání vidění nočního množství všech národů bojujících proti arieli, a všech válčících proti němu a pevnostem jeho, a ssužujících jej.

utvara isaije sina amosovog, koju vide za judu i za jerusalim za vremena ozije, joatama, ahaza i jezekije, careva judinih.
vidění izaiáše syna amosova, kteréž viděl o judovi a jeruzalému, za dnů uziáše, jotama, achasa a ezechiáše, králů judských.

sine èoveèji, gle, dom izrailjev govori: utvara koju taj vidi, do nje ima mnogo vremena, i za daleko vreme taj prorokuje.
synu člověčí, aj, dům izraelský říkají: vidění to, kteréž vidí tento, ke dnům mnohým patří, a na dlouhé časy tento prorokuje.

i utvara koju videh beše kao utvara koju videh kad dodjoh da zatrem grad: beše utvara kao ona koju videh na reci hevaru; i padoh na lice svoje.
a podobné bylo to vidění, kteréž jsem viděl, právě tomu vidění, kteréž jsem byl viděl, když jsem šel, abych kazil město, vidění, pravím, podobná vidění onomu, kteréž jsem viděl při řece chebar. i padl jsem na tvář svou.

jer æe još biti utvara do odredjenog vremena, i govoriæe šta æe biti do kraja i neæe slagati; ako okleva, èekaj je, jer æe zacelo doæi, i neæe odocniti.
proto že ještě do jistého času bude vidění, a směle mluviti bude až do konce, a nesklamáť. jestliže by pak poprodlilo, posečkej na ně; neboť jistotně dojde, aniž bude meškati.

i svaka utvara biæe vam kao reèi u zapeèaæenoj knjizi, koju daju èoveku koji zna èitati govoreæi: Èitaj to; a on reèe: ne mogu, jer je zapeèaæeno.
protož jest vám všeliké vidění podobné slovům knihy zapečetěné, kterouž dadí-li tomu, kterýž zná písmo, řkouce: Čti ji medle, i řekne: nemohu, nebo zapečetěná jest.

i dodje gde ja stajah; i kad dodje uplaših se, i padoh na lice svoje; a on mi reèe: pazi, sine èoveèiji, jer je ova utvara za poslednje vreme.
i přišel ke mně, kdež jsem stál, a když přišel, zhrozil jsem se, a padl jsem na tvář svou. i řekl ke mně: pozoruj, synu člověčí; nebo v času uloženém vidění toto se naplní.