Sie suchten nach: clamorem (Latein - Tschechisch)

contrita est moab adnuntiate clamorem parvulis eiu
potřín bude moáb, slyšán bude křik maličkých jeho.

contemnit multitudinem civitatis clamorem exactoris non audi
posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.

verba mea auribus percipe domine intellege clamorem meu
slova má slyš, hospodine, porozuměj tužebnému úpění mému.

si laeseritis eos vociferabuntur ad me et ego audiam clamorem eoru
pakli bez lítosti trápiti je budete, a oni by volali ke mně, vězte, že vyslyším křik jejich.

numquid clamorem eius deus audiet cum venerit super illum angusti
zdaliž volání jeho vyslyší bůh silný, když na něj přijde ssoužení?

ut pervenire facerent ad eum clamorem egeni et audiret vocem pauperu
aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.

qui obturat aurem suam ad clamorem pauperis et ipse clamabit et non exaudietu
kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.

descendam et videbo utrum clamorem qui venit ad me opere conpleverint an non est ita ut scia
sstoupím již a pohledím, jestliže podle křiku jejich, kterýž přišel ke mně, činili, důjde na ně setření; a pakli toho není, zvím.

sit homo ille ut sunt civitates quas subvertit dominus et non paenituit eum audiat clamorem mane et ululatum in tempore meridian
a nechť jest ten muž podobný městům, kteráž podvrátil hospodin, a neželel; nebo slyšel křik v jitře, a provyskování v čas polední.

et ascendit universa multitudo post eum et populus canentium tibiis et laetantium gaudio magno et insonuit terra ad clamorem eoru
i vstoupil všecken lid za ním; kterýžto lid prozpěvoval s plésáním, a veselil se radostí velikou, tak až se všudy rozléhalo od zvuku jejich.

ventrem meum ventrem meum doleo sensus cordis mei turbati sunt in me non tacebo quoniam vocem bucinae audivit anima mea clamorem proeli
Ó, střeva má, střeva má, bolest trpím, ó osrdí mé, kormoutí se ve mně srdce mé, nemohuť mlčeti. nebo hlas trouby slyšíš, duše má, a prokřikování vojenské.

cor meum ad moab clamabit vectes eius usque ad segor vitulam conternantem per ascensum enim luith flens ascendet et in via oronaim clamorem contritionis levabun
srdce mé řve nad moábem a pevnostmi jeho, až slyšeti v ségor, jako jalovice tříletá; nebo cestou luchitskou s pláčem půjde, a kudyž se chodí k choronaim, křik hrozný vydávati budou,