Sie suchten nach: poterit (Latein - Tschechisch)

quoniam venit dies magnus irae ipsorum et quis poterit star
nebť jest přišel den veliký hněvu jeho. i kdo bude moci ostáti?

si voluerit contendere cum eo non poterit ei respondere unum pro mill
a chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.

haec dicit rex non seducat vos ezechias quia non poterit eruere vo
toto praví král: nechť vás nesvodí ezechiáš, neboť nebude moci vyprostiti vás.

si quid autem alterius rei quaeritis in legitima ecclesia poterit absolv
pakli čeho jiného hledáte, i toť můž v pořádném svolání obce skoncováno býti.

et si domus super semet ipsam dispertiatur non poterit domus illa star
a rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.

auditis autem his discipuli mirabantur valde dicentes quis ergo poterit salvus ess
a uslyšavše to učedlníci jeho, i užasli se velmi, řkouce: i kdož tedy může spasen býti?

et responderunt ei discipuli sui unde istos poterit quis hic saturare panibus in solitudin
odpověděli mu učedlníci jeho: i odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?

dominus enim exercituum decrevit et quis poterit infirmare et manus eius extenta et quis avertet ea
poněvadž pak hospodin zástupů usoudil, kdo to tedy zruší? a ruku jeho vztaženou kdo odvrátí?

stultus verba multiplicat ignorat homo quid ante se fuerit et quod post futurum est quis illi poterit indicar
nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. to zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?

volueritque substantiam inter filios suos dividere non poterit filium dilectae facere primogenitum et praeferre filio odiosa
tedy když dědice ustavovati bude nad tím, což by měl, nebude moci dáti práva prvorozenství synu milé před synem prvorozeným nemilé,

quid proderit fratres mei si fidem quis dicat se habere opera autem non habeat numquid poterit fides salvare eu
co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? zdaliž jej ta víra může spasiti?

quae hoc ordine celebrabitur cui debetur aliquid ab amico vel proximo ac fratre suo repetere non poterit quia annus remissionis est domin
tento pak bude způsob odpuštění, aby odpustil každý věřitel, kterýž rukou svou půjčil to, čehož půjčil bližnímu svému; nebude upomínati bližního svého aneb bratra svého, nebo vyhlášeno jest odpuštění hospodinovo.

et mutari non poterit id est nec melius malo nec peius bono quod si mutaverit et ipsum quod mutatum est et illud pro quo mutatum est consecratum erit domin
nesmění ho, aniž dá jiného za ně, lepšího za horší, aneb horšího za lepší. jestliže by pak jakýmkoli způsobem je směnil, hovado za hovado, tedy ono i toto, kteréž za ně dáno, svaté bude.

neque trans mare positum ut causeris et dicas quis e nobis transfretare poterit mare et illud ad nos usque deferre ut possimus audire et facere quod praeceptum es
ani za mořem jest, abys řekl: kdo se nám přeplaví za moře, aby je přinesl a oznámil nám, abychom plnili je?

quando responderat dux ille viro dei et dixerat etiam si dominus fecerit cataractas in caelo numquid fieri poterit quod loqueris et dixit ei videbis oculis tuis et inde non comede
k čemuž bylo odpovědělo kníže muži božímu, a řeklo: kdyby otevřel hospodin průduchy nebeské, zdali by to podlé řeči této býti mohlo? jemuž on řekl: aj, ty uzříš očima svýma, ale z toho jísti nebudeš.

quis ergo poterit praevalere ut aedificet ei dignam domum si caelum et caeli caelorum capere eum non queunt quantus ego sum ut possim ei aedificare domum sed ad hoc tantum ut adoleatur incensum coram ill
ač kdo jest, ješto by mohl dům jemu vystavěti, poněvadž ho nebe i nebesa nebes obsáhnouti nemohou? ano i já kdo jsem, abych jemu dům vystavěti měl, než toliko k tomu, aby se kadilo před ním?

tu itaque fili hominis dic ad filios populi tui iustitia iusti non liberabit eum in quacumque die peccaverit et impietas impii non nocebit ei in quacumque die conversus fuerit ab impietate sua et iustus non poterit vivere in iustitia sua in quacumque die peccaveri
ty tedy synu člověčí, rci synům lidu svého: spravedlnost spravedlivého nevytrhne ho v den přestoupení jeho, aniž bezbožný v své bezbožnosti padne, v kterýž by se den odvrátil od bezbožnosti své; tolikéž spravedlivý nebude moci živ býti v ní, v kterýž by den zhřešil.