Sie suchten nach: kraj (Serbisch - Tschechisch)

primajuæi kraj svoje vere, spasenje dušama.
docházejíce konce víry vaší, spasení duší vašich,

i onaj dan izišavši isus iz kuæe sedjaše kraj mora.
a v ten den vyšed ježíš z domu, sedl podle moře.

i od smeha boli srce, i veselju kraj biva žalost.
také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

neki se put èini èoveku prav, a kraj mu je put k smrti.
cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

medju je postavio oko vode dokle ne bude kraj svetlosti i mraku.
cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.

kamo da su pametni, da razumeju ovo, i gledaju na kraj svoj!
Ó by moudří byli, rozuměliť by tomu, prohlédali by na poslední věci své.

a svemu se kraj približi. budite dakle mudri i trezni u molitvama.
všemuť se pak přibližuje konec.

kakav dakle onda imadoste plod za koji se sad stidite? jer je onog kraj smrt.
jaký jste pak užitek měli tehdáž toho, začež se nyní stydíte? konec zajisté těch věcí jest smrt.

a oni æe se u èetvrtom kolenu vratiti ovamo; jer gresima amorejskim još nije kraj.
a čtvrté pokolení sem se navrátí; nebť ještě není doplněna nepravost amorejských.

onda kraj, kad preda carstvo bogu i ocu, i kad ukine svako poglavarstvo i svaku vlast i silu.
potom bude konec, když vzdá království bohu a otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.

i dodje do ovna koji imaše dva roga, kog videh gde stoji kraj vode, i potrèa na nj gnevno silom svojom.
a přišel až k tomu skopci majícímu dva rohy, kteréhož jsem byl viděl stojícího u potoka, a přiběhl k němu v prchlivosti síly své.

pružili su se kao potoci, kao vrtovi kraj reke, kao mirisava drveta koja je posadio gospod, kao kedri na vodi.
tak jako se potokové rozšiřují, jako zahrady vedlé řeky, jako stromoví aloes, kteréž štípil hospodin, jako cedrové podlé vod.

zato ti zapovedi sveštenicima koji nose kovèeg zavetni, i reci: kad dodjete na kraj vode jordana, stanite u jordanu.
protož ty přikaž kněžím, kteříž nosí truhlu smlouvy, a rci: když vejdete na kraj vody jordánské, zastavte se v jordáně.

koji od poèetka javljam kraj i izdaleka šta još nije bilo; koji kažem: namera moja stoji i uèiniæu sve što mi je volja.
kterýž oznamuji při počátku dokonání, a hned zdaleka to, což se ještě nestalo; řeknu-li co, rada má se koná, a vše, což mi se líbí, činím.

i reèe bog noju: kraj svakom telu dodje preda me, jer napuniše zemlju bezakonja; i evo hoæu da ih zatrem sa zemljom.
protož řekl bůh k noé: konec všelikého těla přichází přede mne, nebo naplněna jest země nepravostí od nich; z té příčiny, hle, již zkazím je s zemí.