Usted buscó: kteroužto (Checo - Serbio)

kteroužto uzřev pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: neplačiž.
i videvši je gospod sažali mu se za njom, i reèe joj: ne plaèi.

ale bůh, bohatý jsa v milosrdenství pro velikou lásku svou, kteroužto zamiloval nás,
ali bog, koji je bogat u milosti, za premnogu ljubav svoju, koju ima k nama,

oznámiv nám tajemství vůle své podle dobré libosti své, kteroužto libost předuložil byl sám v sobě,
pokazavši nam tajnu volje svoje, po ugodnosti svojoj koju napred pokaza u njemu,

pro kteroužto příčinu napomínám tebe, abys rozněcoval v sobě dar boží, kterýžť jest dán skrze vzkládání rukou mých.
zaradi kog uzroka napominjem ti da podgrevaš dar božji koji je u tebi kako sam metnuo ruke svoje na tebe.

i stalo se v těch dnech, že roznemohši se, umřela. kteroužto umyvše, položili na síň vrchní.
i dogodi se u te dane da se ona razbole i umre; onda je okupaše i metnuše u gornju sobu.

abyste vešli v smlouvu hospodina boha svého, a v přísahu jeho, v kteroužto smlouvu hospodin bůh tvůj dnes vchází s tebou,
da pristaneš na zavet gospoda boga svog i na kletvu njegovu, koju uèini s tobom danas gospod bog tvoj,

kteroužto uzřev sichem, syn emora hevejského, knížete v krajině té, vzal ji, i ležel s ní, a ponížil jí.
a ugleda je sihem, sin emora efejina, kneza od one zemlje, i uze je i leže s njom i osramoti je.

a když rodila, jeden z nich vyskytl ruku, kteroužto chytivši baba, uvázala na ni červenou nitku, řkuci: ten vyjde prvé.
i kad se poradjaše, jedno dete pomoli ruku, a babica uze i veza mu crven konac oko ruke govoreæi: ovaj je prvi.

nebo i ten, jenž posvěcuje, i ti, kteříž posvěceni bývají, z jednoho jsou všickni. pro kteroužto příčinu nestydí se jich nazývati bratřími,
jer i onaj koji osveæuje, i oni koji se osveæuju, svi su od jednog; zaradi tog uzroka ne stidi se nazvati ih braæom

kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, v nádoby své, a což bylo zlého, preč zamítali.
koja kad se napuni, izvukoše je na kraj, i sedavši, izbraše dobre u sudove, a zle baciše napolje.

k kterémužto zaslíbení dvanáctero pokolení naše, sloužíce bohu ustavičně dnem i nocí, naději má, že přijde; pro kteroužto naději žalují na mne Židé, ó králi agrippo.
kome se svi dvanaest kolena naših jednako dan i noæ služeæi nadaju da æe doæi. za ovo nadanje optužen sam, care agripa, od jevreja.

(a netoliko to, ale také losem vyvolen jest od církví za tovaryše putování našeho, s touto milostí, kteroužto sloužíme k slávě pánu a k vyplnění vůle vaší,)
a ne samo to, nego je i izabran od crkava da ide s nama u ovu blagodat u kojoj mi služimo za samog gospoda slavu i vašu dobru volju:

i stvořil bůh velryby veliké a všelijakou duši živou, hýbající se, kteroužto v hojnosti vydaly vody podlé pokolení jejich, a všeliké ptactvo křídla mající, podlé pokolení jeho. a viděl bůh, že to bylo dobré.
i stvori bog kitove velike i sve žive duše što se mièu, što provrveše po vodi po vrstama svojim, i sve ptice krilate po vrstama njihovim. i vide bog da je dobro;