Usted buscó: presto (Serbio - Checo)

i solomun je veæ seo na carski presto.
ano již i dosedl Šalomoun na stolici královskou.

drži presto svoj, razapinje oblak svoj nad njim.
on sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.

presto tvoj stoji od iskona; od veka ti si.
utvrzenť jest trůn tvůj přede všemi časy, od věčnosti ty jsi.

ali gospod uvek živi; spremio je za sud presto svoj.
Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? již-li jsi města podvrátil? zahynula památka jejich s nimi.

oni æe mi sazidati dom, i utvrdiæu presto njegov doveka.
onť mi ustaví dům, a já utvrdím trůn jeho až na věky.

uzmi bezbožnika ispred cara, i utvrdiæe se pravdom presto njegov.
tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.

mesto je svetinje naše presto slave, visoko mesto od poèetka.
místo svatyně naší, stolice slavná nejvyššího, věčně trvá.

ti, gospode, ostaješ doveka, presto tvoj od kolena do kolena.
ty hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.

a car æe solomun biti blagosloven i presto davidov utvrdjen pred gospodom do veka.
král pak Šalomoun bude požehnaný, a stolice davidova stálá před hospodinem až na věky.

i solomun sede na presto davida oca svog, i carstvo se njegovo utvrdi jako.
i dosedl Šalomoun na stolici davida otce svého, a utvrzeno jest království jeho velmi.

jer si svršio sud moj i odbranio me; seo si na presto, sudija pravedni.
proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.

i namestiæu presto svoj u elamu, i istrebiæu odande cara i knezove, govori gospod.
i postavím stolici svou mezi elamitskými, a vypléním odtud krále i knížata, praví hospodin.

presto je tvoj, bože, veèan i nepokolebljiv; skiptar je carstva tvog skiptar pravice.
střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.

i odmah bih u duhu; i gle, presto stajaše na nebu, i na prestolu sedjaše neko.
a hned byl jsem u vytržení ducha, a aj, trůn postaven byl na nebi, a na trůnu jeden seděl.

ne odvraæa od pravednika oèiju svojih, nego još s carevima na presto posadjuje ih na vek, te se uzvišuju.
neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.

je li to car gospodar moj naredio? ne kazavši sluzi svom ko æe sesti na presto gospodara mog cara posle njega.
tak-liž jest ode pána mého krále nařízeno? mně jsi zajisté neoznámil služebníku svému, kdo bude seděti na stolici pána mého krále po tobě?

potom videh, i gle, na nebu koje beše nad glavama heruvimima pokaza se nad njima kao kamen safir na oèi kao presto.
i viděl jsem, a aj, na obloze, kteráž byla nad hlavou cherubínů, jako kámen zafirový na pohledění, jako podobenství trůnu se ukázalo nad nimi.

i poèinu joas kod otaca svojih, a jerovoam sede na presto njegov; i pogreboše joasa u samariji kod careva izrailjevih.
i usnul joas s otci svými, a sedl jeroboám na stolici jeho. i pochován jest joas v samaří s králi izraelskými.

utvrdiæu presto carstva tvog nad izrailjem vavek, kao što sam kazao davidu ocu tvom govoreæi: neæe ti nestati èoveka na prestolu izrailjevom.
utvrdím zajisté stolici království tvého nad izraelem na věky, jakož jsem mluvil davidovi otci tvému, řka: nebudeť odjat muž z rodu tvého od trůnu izraelského.

a žena tekujanka reèe caru: care gospodaru! neka na me i na dom oca mog padne krivica, a car i njegov presto neka je prav.
i odpověděla žena tekoitská králi: nechť jest, pane můj králi, na mne ta nepravost, a na dům otce mého, král pak a stolice jeho ať jest bez viny.