検索ワード: narodi (セルビア語 - チェコ語)

i u ime njegovo uzdaæe se narodi.
a ve jménu jeho národové doufati budou.

hvalite gospoda svi narodi, slavite ga sva plemena;
chvalte hospodina všickni národové, velebtež ho všickni lidé.

klanjaæe mu se svi carevi, svi narodi biæe mu pokorni.
nadto klaněti se jemu budou všickni králové, všickni národové jemu sloužiti budou.

svi narodi, zapljeskajte rukama, pokliknite bogu glasom radosnim.
přednímu zpěváku z synů chóre, žalm.

ne uzdiši za noæu u koju narodi odlaze na svoje mesto.
nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.

carevi zemaljski i svi narodi, knezovi i sve sudije zemaljske,
králové zemští i všickni národové, knížata i všickni soudcové země,

narodi pobegoše od jake vike, rasejaše se narodi što se ti podiže.
před zvukem hřmotu rozprchnou se národové, před vyvýšením tvým budou rozptýleni pohané.

i narodi æe biti kao peæi kreène, izgoreæe ognjem kao trnje poseèeno.
i budou národové vypálené vápno, trní podťaté, ohněm spáleni budou.

ustani, bože, sudi zemlji; jer su tvoji po nasledstvu svi narodi.
povstaniž, ó bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.

pusti, gospode, strah na njih; neka poznaju narodi da su ljudi.
staniž, hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou. [ (psalms 9:21) pusť na ně strach, ó hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. sélah. ]

propašæete kao narodi koje gospod potire ispred vas, jer ne poslušaste glas gospoda boga svog.
jako pohané, kteréž hospodin zahladil před tváří vaší, tak zahynete, proto že jste neposlouchali hlasu hospodina boha svého.

ako bi rekao u srcu svom: veæi su ovi narodi od mene, kako ih mogu izgnati?
Řekl-li bys v srdci svém: větší jsou národové tito nežli já, kterak budu moci vyhnati je?

i sva æe ta zemlja biti pustoš i èudo, i ti æe narodi služiti caru vavilonskom sedamdeset godina.
i bude všecka země tato pustinou a pouští, a sloužiti budou národové tito králi babylonskému sedmdesáte let.

tako æe doæi mnogi narodi i silni narodi da traže gospoda nad vojskama u jerusalimu i da se mole gospodu.
a tak přijdou lidé mnozí a národové nesčíslní, aby hledali hospodina zástupů v jeruzalémě, a kořili se tváři hospodinově.

narodi æe videti i postideæe se od sve sile svoje; metnuæe ruku na usta, uši æe im zaglušiti.
což vidouce národové, styděti se budou za všecku sílu svou; vloží ruku na ústa, a uši jejich ohlechnou.

nemojte se skvrniti ni jednom ovom stvarju; jer su se svim tim stvarima oskvrnili narodi koje æu odagnati ispred vas.
a protož nepoškvrňujtež se žádnou touto věcí; nebo těmito všemi věcmi poškvrnili se pohané, kteréž já vyvrhu od tváři vaší.

i narodi koji ostanu oko vas poznaæe da ja gospod sagradjujem razvaljeno i zasadjujem opustelo. ja gospod rekoh, i uèiniæu.
i zvědí národové, kteříž pozůstanou vůkol vás, že já hospodin vystavěl jsem zbořeniny, a vysadil pustiny. já hospodin mluvil jsem i učiním.

govoriæe svi narodi: zašto uèini ovo gospod od ove zemlje? kakva je to žestina velikog gneva?
Řeknou všickni národové: proč jest tak učinil hospodin zemi této? kteraký jest to hněv prchlivosti jeho náramné?

poslušajte me, ostrva, i pazite narodi daleki. gospod me pozva od utrobe; od utrobe matere moje pomenu ime moje.
poslouchejte mne ostrovové, a pozorujte národové dalecí: hospodin hned z života povolal mne, od života matky mé v pamět uvedl jméno mé,

a miheja reèe: ako se vratiš u miru, nije gospod govorio preko mene. još reèe: Èujte, svi narodi!
ale micheáš řekl: jestliže ty se navrátíš v pokoji, tedyť nemluvil skrze mne hospodin. přes to řekl: slyštež to všickni lidé!