検索ワード: dvadcátého (チェコ語 - クロアチア語)

dne dvadcátého čtvrtého, měsíce šestého, léta druhého daria krále.
druge godine kralja darija, sedmoga mjeseca, dvadeset i prvoga dana u mjesecu, doðe rijeè jahvina preko proroka hagaja:

a tak léta dvadcátého jeroboáma, krále izraelského, kraloval aza nad judou.
dvadesete godine jeroboamova kraljevanja nad izraelom postade asa kraljem judeje.

dne pak dvadcátého čtvrtého měsíce prvního, když jsem byl na břehu řeky veliké, to jest hiddekel.
dvadeset i èetvrtoga dana prvog mjeseca bijah na obali velike rijeke tigrisa;

léta dvadcátého šestého azy, krále judského, kraloval ela syn bázův nad izraelem v tersa dvě létě.
dvadeset i šeste godine kraljevanja ase u judeji postade ela, sin bašin, kraljem izraela u tirsi; vladao je svega dvije godine.

slova nehemiáše syna chachaliášova. i stalo se měsíce kislev léta dvadcátého, když jsem byl na hradě susan,
povijest nehemije, sina hakalijina. mjeseca kisleva, dvadesete godine, kad sam bio u susi,

potom dvadcátého čtvrtého dne téhož měsíce shromáždili se synové izraelští, a postíce se v žíních, posypali se prstí,
dvadeset i èetvrtoga dana toga mjeseca skupiše se izraelci na post, u pokornièkim vreæama i posuti prašinom.

v tom zamri přišed, ranil ho, a zabil jej léta dvadcátého sedmého azy krále judského, a kraloval místo něho.
tada provali zimri, udari na njega i ubi ga, dvadeset i sedme godine asina kraljevanja judejom, te zavlada mjesto njega.

léta dvadcátého sedmého azy, krále judského, kraloval zamri v tersa sedm dní, když lid vojenský ležel proti gebbeton filistinských.
dvadeset i sedme godine asina kraljevanja judejom postade zimri kraljem u tirsi i vladao je sedam dana. narod je tada opsjedao gibeton, koji je pripadao filistejcima.

dvadcátého čtvrtého dne, devátého měsíce, léta druhého daria, stalo se slovo hospodinovo skrze aggea proroka, řkoucí:
ovako govori jahve nad vojskama. "pitaj sveæenike što kaže zakon i reci:

tedy spuntoval se ozee syn ela, proti pekachovi synu romeliovu, a raniv ho, zabil jej, a kraloval na místě jeho léta dvadcátého jotama syna uziášova.
hošea, sin elin, uroti se protiv pekaha, sina remalijina, ubi ga i zakralji mjesto njega dvadesete godine jotama, sina uzijina.

tedy stalo se měsíce nísan léta dvadcátého artaxerxa krále, když víno stálo před ním, že vzav víno, podal jsem ho králi. nebýval jsem pak smuten před ním.
mjeseca nisana, dvadesete godine kraljevanja artakserksova, stajalo je vino pred kraljem. uzeh ga i ponudih kralju. nikada pred njim nisam bio tužan.

dvadcátého pátého léta od zajetí našeho, na počátku roku, desátého dne měsíce, čtrnáctého léta po dobytí města, právě v tentýž den byla nade mnou ruka hospodinova, a uvedl mne tam.
godine dvadeset i pete za našega izgnanstva, poèetkom godine, prvoga mjeseca, desetoga dana, a èetrnaest godina otkako pade grad, upravo onoga dana spusti se na me ruka jahvina.

anobrž také ode dne, v němž jsem postaven, abych byl vývodou jejich v zemi judské, od léta dvadcátého až do léta třidcátého druhého artaxerxa krále, za dvanácte let, ani já ani bratří moji pokrmu knížecího jsme nejedli,
i od dana kad mi je kralj naredio da budem upravitelj u zemlji judinoj, od dvadesete do trideset i druge godine kraljevanja artakserksa, za dvanaest godina ja i moja braæa nismo nikada jeli upraviteljskog kruha.

a protož shromáždili se všickni muži judští i beniamin do jeruzaléma ke dni třetímu, dvadcátého dne měsíce, (a ten měsíc byl devátý). i seděl všecken lid na ulici domu božího, třesouce se pro tu věc i pro déšť.
svi su se ljudi od jude i benjamina sakupili tako za tri dana u jeruzalemu. bilo je to devetoga mjeseca, dvadesetoga dana u mjesecu. sav se narod smjestio na trgu pred domom božjim, dršæuæi zbog svega toga i zbog jake kiše.