검색어: hříšnost (체코어 - 영어)

a hříšnost i bohabojnost vnukl jí:
and given the faculty of knowing what is disruptive and what is intrinsic to it.

máme nenávidět hříšnost, která je ve světě!
we are to hate the wickedness that is in the world!

právě se střetnul sprorokem samuelem, který odhalil jeho hříšnost.
he had just had an encounter with the prophet, samuel, who had exposed his sinfulness.

když dosáhl věku třiceti čtyř let, oslovil ho duch svatý, takže si uvědomil svou hříšnost.
but at the age of thirty-four the holy spirit impressed his heart with a sense of his condition as a sinner.

jsou snad oni lepší než lid tubba´ů a než jejich předchůdci, jež za hříšnost jejich jsme zahubili?
and those who were before them? we destroyed them; they were indeed criminals.

jejich největší radostí bylo poskytnout naději takovému hříšníku, který si uvědomoval svou hříšnost a který dosud znal jen boha pomsty, chystajícího se vykonat spravedlnost.
it was his greatest joy to give hope to the conscientious, sin-stricken soul, who could see only a god of vengeance, waiting to execute justice.

proto bychom měli žádat božího ducha, aby neustále zatěžoval naše svědomí vinou, strachem aodsouzením zhříchu– dokud není jeho krajní hříšnost zcela odhalena.
it is meant to expose the deceitfulness of sin in us. therefore, we should ask god's spirit to continually load up our conscience with the guilt, fear and condemnation of sin - until its exceeding sinfulness is completely exposed.

boží duch, který krotil krutou satanovu moc, přestal působit, a ďábel, jehož jedinou rozkoší je hříšnost člověka, mohl konat, co se mu zlíbilo.
the restraining spirit of god, which imposes a check upon the cruel power of satan, was in a great measure removed, and he whose only delight is the wretchedness of men was permitted to work his will.

v posledních dvou tisíciletích vykonalo křesťanství svoji práci a vztyčilo vytěsňující překážky, jež nám brání vidět vlastní „hříšnost“. [4]
in the past two thousand years christianity has done its work and has erected barriers of repression, which protect us from the sight of our own sinfulness.

... neznamená to tedy, že aspirant je žádán, aby zanechal veškerého uvažování o svém individuálním jáství (jako kdyby mohl!) nebo aby ztratil vědomí o něm, ale je žádán, aby vnímal jeho nedokonalost, jeho nedostatečnost, jeho vadnost, jeho nízkost a jeho hříšnost a jako důsledek tohoto pochopení se jej vzdal ve prospěch svého vyššího jáství s jeho dokonalostí, blažeností, dobrotivostí, šlechetností a moudrostí.
... the aspirant is not asked to abandon all thought of his particular self (as if he could) or to lose consciousness of it, but that he is asked to perceive its imperfection, its unsatisfactoriness, its faultiness, its baseness and its sinfulness and, in consequence of this perception, to give it up in favour of his higher self, with its perfection, blessedness, goodness, nobility, and wisdom.