검색어: dicet (라틴어 - 체코어)

dicet eni
nebo řekne: zdaliž knížata má nejsou také i králové?

et dicet pater filiam meam dedi huic uxorem quam quia odi
a dí otec děvečky k starším: dceru svou dal jsem muži tomuto za manželku, kterýž ji v nenávisti má.

si absorbuerit eum de loco suo negabit eum et dicet non novi t
a však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: nevidělo jsem tě:

maledictus qui clam percusserit proximum suum et dicet omnis populus ame
zlořečený, kdož by zbil bližního svého tajně; i řekne všecken lid: amen.

maledictus qui transfert terminos proximi sui et dicet omnis populus ame
zlořečený, kdož přenáší mezník bližního svého; i řekne všecken lid: amen.

et respondebit finis est et dicet ei tace et non recorderis nominis domin
nebo aj, hospodin přikáže, a bíti bude na dům veliký přívaly, a na dům menší rozsedlinami.

maledictus qui non honorat patrem suum et matrem et dicet omnis populus ame
zlořečený, kdož sobě zlehčuje otce svého a matku svou; i řekne všecken lid: amen.

sed dicet non sum propheta homo agricola ego sum quoniam adam exemplum meum ab adulescentia me
ale dí každý: nejsem já prorok. muž, kterýž zemi dělá, jsem já; nebo mne učil tomu člověk od dětinství mého.

ubi audierit bucinam dicet va procul odoratur bellum exhortationem ducum et ululatum exercitu
anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.

at illi cogitabant inter se dicentes quia si dixerimus de caelo dicet quare ergo non credidistis ill
oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: jestliže bychom řekli: s nebe, díť nám: pročež jste tedy neuvěřili jemu?

ibit cuius est domus nuntians sacerdoti et dicet quasi plaga leprae videtur mihi esse in domo me
tedy přijde hospodář domu a oznámí knězi řka: zdá mi se, jako by byla rána malomocenství na domě.

quoniam in similitudinem arioli et coniectoris aestimat quod ignorat comede et bibe dicet tibi et mens eius non est tecu
nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. díť: jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.

ceterum si benedixeris spiritu qui supplet locum idiotae quomodo dicet amen super tuam benedictionem quoniam quid dicas nesci
nebo kdybys ty dobrořečil bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne amen, poněvadž neví, co pravíš?

vae qui contradicit fictori suo testa de samiis terrae numquid dicet lutum figulo suo quid facis et opus tuum absque manibus es
běda tomu, kdož se v odpory dává s tím, jenž jej sformoval, jsa střep jako jiné střepiny hliněné. zdaliž dí hlina hrnčíři svému: což děláš? dílo tvé zajisté ničemné jest.

tunc invocabis et dominus exaudiet clamabis et dicet ecce adsum si abstuleris de medio tui catenam et desieris digitum extendere et loqui quod non prodes
tehdy volati budeš, a hospodin vyslyší tě; zavoláš, a řekneť: teď jsem. jestliže vyvržeš z prostřed sebe jho, a vztahování prstů, a mluvení nepravostí,

et dicet habitator insulae huius in die illa ecce haec erat spes nostra ad quos confugimus in auxilium ut liberaret nos a facie regis assyriorum et quomodo effugere poterimus no
tedy řekne obyvatel ostrovu tohoto v ten den: aj hle, toť naše útočiště, k němuž jsme se utíkali o pomoc, abychom vysvobozeni byli z moci krále assyrského. jakž bychom my tedy ušli?

forsitan nunc latitat in foveis aut in uno quo voluerit loco et cum ceciderit unus quilibet in principio audiet quicumque audierit et dicet facta est plaga in populo qui sequebatur absalo
nýbrž nyní spíše v záloze stojí v nějaké jeskyni, aneb v některém jiném místě. i stalo by se, jestliže by kteří padli z těch tvých při začátku, že každý, kdož by o tom uslyšel, řekl by: stala se porážka v lidu, kterýž postoupil po absolonovi.

et ducam tertiam partem per ignem et uram eas sicut uritur argentum et probabo eos sicut probatur aurum ipse vocabit nomen meum et ego exaudiam eum dicam populus meus es et ipse dicet dominus deus meu
a i tu třetí uvedu do ohně, a přeženu je, jako se přehání stříbro, a zprubuji je, jako prubováno bývá zlato. každý vzývati bude jméno mé, a já vyslyším jej. Řeknu: lid můj jest: a on dí: hospodin jest bůh můj.

et iuravit rursum david et ille ait scit profecto pater tuus quia inveni gratiam in oculis tuis et dicet nesciat hoc ionathan ne forte tristetur quinimmo vivit dominus et vivit anima tua quia uno tantum ut ita dicam gradu ego morsque dividimu
nadto přisáhl také david, (to promluviv: dobřeť ví otec tvůj, že jsi laskav na mne, protož myslí: nechť neví o tom jonata, aby neměl zámutku). nýbrž jistě, živť jest hospodin, a živať jest duše tvá, že sotva jest kročej mezi mnou a mezi smrtí.