검색어: solomunu (세르비아어 - 체코어)

tada dodje reè gospodnja solomunu govoreæi:
stala se pak řeč hospodinova k Šalomounovi, řkoucí:

i dovodjahu solomunu konje iz misira i iz svih zemalja.
přivodili také Šalomounovi koně z egypta i ze všech zemí.

onu noæ javi se bog solomunu i reèe mu: išti šta hoæeš da ti dam.
té noci ukázal se bůh Šalomounovi, a řekl jemu: Žádej, zač chceš, a dám tobě.

potom zapovedi david svim knezovima izrailjevim da pomažu solomunu, sinu njegovom:
přikázal také david všechněm knížatům izraelským, aby pomáhali Šalomounovi synu jeho, řka:

a zlata što dohodjaše solomunu svake godine beše šest stotina i šezdeset i šest talanata,
byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte a šest centnéřů zlata,

a zlata što dohodjaše solomunu svake godine, beše šest stotina i šezdeset i šest talanata,
byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte šest centnéřů zlata,

a carica savska èu glas o solomunu i o imenu gospodnjem, i dodje da ga iskuša zagonetkama.
uslyševši pak královna z sáby pověst o Šalomounovi a jménu hospodinovu, přijela, aby zkusila jeho v pohádkách.

i dovodjahu solomunu konje iz misira i svakojaku robu, jer trgovci carevi uzimahu svakojaki trg za cenu.
přivodili také Šalomounovi koně z egypta a koupě rozličné; nebo kupci královští brávali koupě rozličné za slušnou mzdu.

i dodjoše u ofir, i uzeše odande zlata èetiri stotine i dvadeset talanata, i donesoše caru solomunu.
kteříž přeplavivše se do ofir, nabrali tam zlata čtyři sta a dvadceti centnéřů, a přivezli králi Šalomounovi.

i lonce i lopate i viljuške, i sve sprave za njih naèini hiram aviv caru solomunu za dom gospodnji od ugladjene bronze.
též hrnce a lopaty a vidličky třírohé, a všecko nádobí jejich zdělal chíram s otcem svým králi Šalomounovi k domu hospodinovu z mědi přečisté.

još naèini hiram lonce i lopate i kotliæe, i svrši hiram posao, koji radi caru solomunu za dom božiji:
nadělal také chíram hrnců, lopat a kotlíků, a dokonal chíram dílo, kteréž byl dělal králi Šalomounovi k domu božímu.

potom javi se gospod solomunu noæu i reèe mu: uslišio sam molbu tvoju i izabrao sam to mesto da mi bude dom za žrtve.
v tom ukázal se hospodin Šalomounovi v noci, a řekl jemu: uslyšel jsem modlitbu tvou, a vyvolil jsem sobě to místo za dům obětí.

i hiram, car tirski posla sluge svoje k solomunu èuvši da su ga pomazali za cara na mesto oca njegovog, jer hiram ljubljaše davida svagda.
poslal pak chíram král tyrský služebníky své k Šalomounovi, uslyšav, že ho pomazali za krále na místo otce jeho; nebo miloval chíram davida po všecky dny.

a hiram, car tirski dade solomunu drva kedrovih i drva jelovih i zlata koliko mu god volja beše, tada car solomun dade hiramu dvadeset gradova u zemlji galilejskoj.
k čemuž byl chíram král tyrský daroval Šalomounovi hojně dříví cedrového a jedlového, i zlata vedlé vší vůle jeho, že dal také král Šalomoun chíramovi dvadceti měst v zemi galilejské.

i solomunu, sinu mom podaj srce pravo da bi držao zapovesti tvoje, svedoèanstva tvoja i uredbe tvoje, i da bi otvorio sve i da bi sazidao dvor ovaj za koji sam pripravio.
Šalomounovi také synu mému dej srdce upřímé, aby ostříhal přikázaní tvých, svědectví tvých a ustanovení tvých, a aby činil všecko, a vystavěl dům ten, k němuž jsem potřeby připravil.

i dodje u jerusalim sa silnom pratnjom, s kamilama koje nošahu mirisa i zlata vrlo mnogo i dragog kamenja; i došavši k solomunu govori s njim o svemu što joj beše u srcu.
a přijevši do jeruzaléma s počtem velmi velikým, s velbloudy nesoucími vonné věci a zlata velmi mnoho i kamení drahého, přišla k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což měla v srdci svém.

i valat i sve gradove u kojima solomun imaše žitnice, i gradove u kojima mu behu kola, i gradove u kojima behu konjanici, i šta god solomunu bi volja zidati u jerusalimu i na livanu i u svoj zemlji carstva svog.
ano i baalat a všecka města, v nichž měl sklady Šalomoun, a všecka města vozů, i města jízdných, všecko vedlé žádosti své, cožkoli chtěl stavěti v jeruzalémě a na libánu, i po vší zemi panování svého.

a on beše sin jedne udovice od plemena neftalimovog a otac mu beše iz tira, umetnik bronzarski, vrlo vešt i razuman, te umeše svašta graditi od bronze; on došav k caru solomunu izradi mu sav posao.
(ten byl syn ženy vdovy z pokolení neftalímova, jehož otec byl obyvatel tyrský, řemeslník díla z mědi), proto že byl plný moudrosti a rozumnosti i umění k dělání všelikého díla z mědi. kterýžto když přišel k králi Šalomounovi, dělal všeliké dílo jeho.

tada reèe bog solomunu: Što ti je to u srcu, a ne išteš bogatstvo, blago ni slavu, ni duše nenavidnika svojih, niti išteš dug život, nego išteš mudrost i znanje da možeš suditi narodu mom, nad kojim te postavih carem,
tedy odpověděl bůh Šalomounovi: proto že bylo to v srdci tvém, a nežádal jsi bohatství, ani zboží, ani slávy, ani bezživotí těch, jenž tebe nenávidí, aniž jsi také za dlouhý věk žádal, ale žádal jsi sobě moudrosti a umění, abys soudil lid můj, nad nímž jsem tě ustanovil za krále: