Você procurou por: strach (Tcheco - Croata)

strach
strah

kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.
kad me strah spopadne, u te æu se uzdati.

tuť jest je strach popadl, a bolest jako ženu rodící.
ondje ih trepet obuze kao muka porodilje,

a protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
eto zašto tebe mreže sad sapinju, zašto te strahovi muèe iznenadni.

což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
zar vas velièanstvo njegovo ne plaši i zar vas od njega užas ne spopada?

a pro strach jeho zděsili se strážní a učiněni jsou jako mrtví.
od straha pred njim zadrhtaše stražari i obamriješe.

pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
zato ja strahom tebe motrit' neæu, ruka te moja neæe pritisnuti.

strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
strah i trepet mene su svladali, kosti moje žestoko se stresle.

hospodina zástupů samého posvěcujte; on budiž bázeň vaše i strach váš.
jahve nad vojskama - on jedini nek' vam svet bude; jedino se njega bojte, strah od njega nek' vas prožme.

strach a jáma a osídlo nad tebou, ó obyvateli moábský, praví hospodin.
strava, jama i zamka tebi, žitelju moaba! - rijeè je jahvina.

s opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
kruh svoj donosimo izlažuæi život maèu u pustinji.

nevycházejte na pole, a na cestu nechoďte; nebo meč nepřítele a strach jest vůkol.
ne izlazite u polja, ne idite na putove, jer maèevi dušmanski prijete, užas sve uokolo.

i byl strach hospodinův na všech královstvích zemí, kteréž byly vůkol judstva, tak že nebojovali proti jozafatovi.
jahvin je strah spopao sva zemaljska kraljevstva oko judeje, tako da nisu smjela zaratiti na jošafata.

jistě strach, aby tě neuvrhl bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
nek' te obilje odsad ne zavede i nek' te dar prebogat ne iskvari.

když mluvíval efraim, býval strach; vznešený byl v izraeli, ale prohřešiv při bálovi, tožť umřel.
kad je efrajim govorio, strah je zadavao, jer bijaše on prvak u izraelu, al' ogriješi se baalom i poginu.

bůh abrahamův, a bůh náchorův, bůh otce jejich nechť soudí mezi námi. přisáhl tedy jákob skrze strach otce svého izáka.
neka bog abrahamov i bog nahorov budu naši suci!" jakov se zakune bogom - strahom svoga oca izaka.

a ony vyšedše rychle, utekly od hrobu; nebo přišel na ně strach a hrůza. a aniž komu co řekly, nebo se bály.
one iziðu i stanu bježati od groba: spopade ih strah i trepet. i nikomu ništa ne rekoše jer se bojahu.

a tak skála jeho pro strach zmizí, a knížata jeho korouhve děsiti se budou, praví hospodin, jehož jest oheň na sionu a pec v jeruzalémě.
užasnut, ostavit æe svoju hridinu, prestravljeni, knezovi od svoje æe bježat' zastave - rijeè je jahve, èiji je oganj na sionu i èija je peæ u jeruzalemu.

a řekla mužům těm: vím, že hospodin dal vám zemi tuto, nebo připadl na nás strach váš, tak že oslábli všickni obyvatelé země před tváří vaší.
i reèe im: "znam da vam je jahve dao ovu zemlju, jer nas je sve uhvatio strah od vas i prezaju od vas svi žitelji ovoga kraja.

protož byl strach v tom ležení a na tom poli, i na všem tom lidu; strážní i oni loupežníci děsili se též, až se země třásla, nebo byla v strachu božím.
tada se proširi strah po taboru i po polju, a i stražare i èetu pljaèkaša obuze strava; i zemlja zadrhta i bijaše to silan strah božji.