You searched for: nereagujících (Tjeckiska - Lettiska)

Chronická hepatitida C u dříve nereagujících pacientů
Hronisks C hepatīts iepriekš neveiksmīgi ārstētiem pacientiem

Revakcinace jedinců nereagujících na základní očkování (non- respondérů)
Revakcinācija pacientiem bez atbildes reakcijas

Setrvalá virologická odpověď ve studii HALT- C u dříve léčených, ale nereagujících pacientů
Ilgstoša viroloģiska atbildreakcija HALT- C pētījumā pēc iepriekšējas ārstēšanas

- Pokud léčbu přípravkem Raptiva ukončíte (to se týká zvláště pacientů nereagujících na léčbu),
- Ja Jūs pārtrauksiet Raptiva terapiju (un tas īpaši attiecas uz slimniekiem, kuriem nav atbildes

Celkový bezpečnostní profil přípravku Pegasys v kombinaci s ribavirinem u dříve nereagujících pacientů byl podobný jako u pacientů dosud neléčených.
Klīniskā pētījumā, kurā piedalījās ar pegilētu alfa- 2b interferonu/ ribavirīnu neveiksmīgi ārstēti pacienti, kurus ārstēja vai nu 48, vai 72 nedēļas, ārstēšanas

Avšak u jednotlivých pacientů nereagujících na iniciální dávku 75 mg/ den je možno uvažovat o zvýšení dávky až na maximálně 225 mg/ den.
Tomēr dažiem pacientiem, kas nereaģē uz sākotnējo dienas devu 75 mg/ dienā, var devu palielināt līdz maksimālai devai – 225 mg/ dienā.

Setrvalá virologická odpověď ve studii HALT- C u dříve léčených, ale nereagujících pacientů Pegasys 180 μg a ribavirin 1000/ 1200 mg Předchozí léčba
Ilgstoša viroloģiska atbildreakcija HALT- C pētījumā pēc iepriekšējas ārstēšanas

Dále se nedoporučují pokusy o vysazení současně užívaných antiepileptik u pacientů nereagujících na léčbu, kteří užívají více než jedno antiepileptikum, za účelem dosažení monoterapie gabapentinem, jelikož se očekává nízká úspěšnost jako u jiných antiepileptik.
Bez tam nav ieteicams pārtraukt citu vienlaikus lietojamo pretepilepsijas zāļu lietošanu grūti ārstējamiem slimniekiem, lai pārietu uz gabapentīna monoterapiju, jo, tāpat kā ar citām pretepilepsijas zālēm, ir sagaidāmi vāji panākumi.

Léčba chronické hepatitidy C u dříve nereagujících pacientů Ve studii MV17150 byli pacienti, kteří nereagovali na předchozí terapii pegylovaným interferonem alfa- 2b s ribavirinem, randomizováni do čtyř rozdílých skupin léčby:
MV17150 pētījumā pacienti, kam nebija atbildreakcijas uz iepriekšēju terapiju ar pegilētu alfa- 2b interferonu un ribavirīnu, tika randomizēti četrām dažādām ārstēšanām:

Setrvalá virologická odpověď ve studii HALT- C u dříve léčených, ale nereagujících pacientů Pegasys 180 μg a ribavirin 1000/ 1200 mg Předchozí léčba Interferon Pegylovaný interferon Interferon a ribavirin Pegylovaný interferon a ribavirin
Ilgstoša viroloģiska atbildreakcija HALT- C pētījumā pēc iepriekšējas ārstēšanas

Remicade je indikovaný pro: léčbu středně závažné až závažné aktivní ulcerózní kolitidy u pacientů adekvátně nereagujících na konvenční léčbu včetně kortikosteroidů a 6- MP nebo AZA, nebo kteří tuto léčbu netolerují nebo u kterých je kontraindikována.
Remicade indicēts: mēreni līdz izteikti aktīva čūlainā kolīta ārstēšanai pacientiem, kam bijusi nepietiekama atbildreakcija pret tradicionālo terapiju tostarp kortikosteroīdiem un 6- MP vai AZA, kā arī pacientiem, kas šādu terapiju nepanes vai kam tā ir medicīniski kontrindicēta.

Hospodářství EU bude rovněž díky této politice vystaveno v menší míře zvyšování anestabilitě cen energie, geopolitickým rizikům a rizikům spojeným snedostatečnými dodavatelskými řetězci nereagujícími na růst celosvětové poptávky.
Šī politika samazina arī negatīvās ietekmes iespējamību, ko ES ekonomikai var radīt arvien pieaugošās un svārstīgās enerģijas cenas, ģeopolitiskie riski un riski saistībā ar nepietiekamajām

Léčba v případě odlučování aloimplantátu nereagujícího na léčbu jinými imunosupresivními léčivými přípravky.
Lai ārstētu allotransplantāta tremi, kas nepakļaujas citu imūnsupresīvu līdzekļu terapijai.

Léčba v případě odlučování aloimplantátu nereagujícího na léčbu jinými imunosupresivními léčivými přípravky.
Pret citiem imūndepresantiem rezistenta allogēnā transplantāta atgrūšanas ārstēšana.

Výbor pro humánní léčivé přípravky (výbor CHMP) souhlasí s tím, že indikace by neměla být omezena na pacienty nereagující na standardní léčbu.
CHMP piekrita, ka šī indikācija nav jāattiecina tikai uz slimniekiem, kas ir grūti ārstējami ar ierastajām zālēm.

Pacientům nereagujícím na dávku 75 mg/ den může být dávka zvýšena až na maximálně 225 mg/ den.
Pacientiem, kas nereaģē uz devu 75 mg/ dienā, var palielināt devu maksimāli līdz 225 mg/ dienā.

Pacientům nereagujícím na iniciální dávku 75 mg/ den může být dávka zvýšena až na maximálně 225 mg/ den.
Pacientiem, kas nereaģē uz sākotnējo dienas devu 75 mg, var devu palielināt līdz maksimālai devai – 225 mg/ dienā.

* Počítačová ITT analýza, při které byly subjekty s chybějícími údaji uvedeni jako nereagující a Údaje z 98. týdne pro IMPACT zahrnují údaje o kombinovaných pacientech s placebem i infliximabem, kteří se účastnili nezaslepeného prodloužení hodnocení b Na základě pacientů s výchozím PASI > 2, 5 pro IMPACT a pacientů s > 3% výchozím BSA psoriatickým postižením kůže pro IMPACT 2 ** Odpověď PASI 75 pro IMPACT není zahrnuta vzhledem k nízkému N; p < 0, 001 pro infliximab proti placebu ve 24. týdnu pro IMPACT 2
* ITT- analīzē pacienti, par kuriem nebija datu, tika iekļauti kā pacienti bez atbildreakcijas a 98. nedēļas dati IMPACT pētījumā ietver gan pacientus, kas pārgājuši no placebo lietošanas, gan infliksimaba lietotājus, kas iesaistījās atklātā pētījuma pagarinājumā b Ņemot vērā pacientus ar PASI > 2, 5 IMPACT pētījuma sākumā un pacientus ar > 3% BSA psoriātisku ādas bojājumu IMPACT 2 pētījuma sākumā ** PASI 75 atbildreakcija IMPACT nav ietverta mazā N dēļ; p < 0. 001 infliksimabam salīdzinājumā ar placebo 24. nedēļā IMPACT 2 pētījumam

Přibližně polovina pacientů léčených po dobu více než 1 rok dosáhlo indexu odpovědi na léčbu PASI 75 (kdy všichni vyřazení pacienti byli považováni jako nereagující na léčbu).
Aptuveni pusei no pacientiem, kas tika ārstēti ilgāk par 1 gadu, bija PASI 75 uzlabošanās (tika uzskatīts, ka visiem pacientiem, kuri izstājās no pētījuma, nebija uzlabošanās).

Mezi pacienty léčenými celekoxibem dávkou 200 mg 2x denně bylo 48% považováno za nereagující na lisinopril při poslední návštěvě (definováno buď jako diastolický krevní tlak měřený manžetou > 90 mmHg nebo zvýšení diastolického krevního tlaku měřeného manžetou > 10% oproti výchozím hodnotám), v porovnání s 27% užívajícími placebo; tento rozdíl je statisticky významný.
Klīnikas pēdējā apmeklējuma laikā 48% pacientu, kuri lietoja 200 mg celekoksiba divas reizes dienā, tika konstatēts atbildes reakcijas trūkums uz lizinoprilu (definēts kā diastoliskais asinsspiediens > 90 mmHg, mērot ar manšeti, vai šādi izmērīta diastoliskā asinsspiediena pieaugums > 10% salīdzinājumā ar izejas līmeni), turpretim placebo grupā bija 27% šādu pacientu; šī atšķirība bija statistiski nozīmīga.