Şunu aradınız:: et dimittam te, filia mea, (Latince - Çekçe)

ait ergo david ad uriam mane hic etiam hodie et cras dimittam te mansit urias in hierusalem die illa et alter
tedy řekl david uriášovi: pobuď zde ještě dnes, a zítra propustím tebe. i zůstal uriáš v jeruzalémě toho dne i nazejtří.

et deprecabatur eum multum dicens quoniam filia mea in extremis est veni inpone manus super eam ut salva sit et viva
a velmi ho prosil, řka: dcerka má skonává. prosím, pojď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.

dixitque ad eum dimitte me iam enim ascendit aurora respondit non dimittam te nisi benedixeris mih
a řekl: pusť mne, nebť zasvitává. i řekl: nepustím tě, leč mi požehnáš.

haec illo loquente ad eos ecce princeps unus accessit et adorabat eum dicens filia mea modo defuncta est sed veni inpone manum super eam et vive
a když on toto k nim mluvil, aj, kníže jedno přistoupilo a klanělo se jemu, řka: pane dcera má nyní umřela. ale pojď, vlož na ni ruku svou, a budeť živa.

tunc accedens petrus ad eum dixit domine quotiens peccabit in me frater meus et dimittam ei usque septie
tedy přistoupiv k němu petr, řekl: pane, kolikrát zhřeší proti mně bratr můj, a odpustím jemu? do sedmilikrát?

sagittam et scutum arripiet crudelis est et non miserebitur vox eius quasi mare sonabit et super equos ascendent praeparati quasi vir ad proelium adversum te filia sio
lučiště i kopí pochytí, každý ukrutný bude, a neslitují se. hlas jejich jako moře zvučeti bude, a na koních jezditi budou, zšikovaní jako muž k boji, proti tobě, ó dcero sionská.

haec faciat dominus ionathan et haec augeat si autem perseveraverit patris mei malitia adversum te revelabo aurem tuam et dimittam te ut vadas in pace et sit dominus tecum sicut fuit cum patre me
toto učiň hospodin jonatovi a toto přidej. pakliť se bude líbiti otci mému uvésti zlé na tebe, takéť i to zjevím tobě a propustím tě; i půjdeš v pokoji, a hospodin budiž s tebou, jakož byl s otcem mým.

mem cui conparabo te vel cui adsimilabo te filia hierusalem cui exaequabo te et consolabor te virgo filia sion magna enim velut mare contritio tua quis medebitur tu
kohoť za svědka přivedu? koho připodobním k tobě, ó dcero jeruzalémská? koho tobě přirovnám, abych tě potěšil, panno dcero sionská? nebo veliké jest jako moře potření tvé. kdož by tě zhojiti mohl?

propter hoc haec dicit dominus deus ecce ego ad pulvillos vestros quibus vos capitis animas volantes et disrumpam eos de brachiis vestris et dimittam animas quas vos capitis animas ad volandu
protož takto praví panovník hospodin: aj, já dám se v polštáříky vaše, jimiž vy lovíte tam duše, abyste je oklamaly. nebo strhnu je s ramenou vašich, a propustím duše, duše, kteréž vy lovíte, abyste je oklamaly.

dixit autem saul ad david ecce filia mea maior merob ipsam dabo tibi uxorem tantummodo esto vir fortis et proeliare bella domini saul autem reputabat dicens non sit manus mea in eo sed sit super illum manus philisthinoru
tedy řekl saul davidovi: aj, dceru svou starší merob dámť za manželku, toliko mi buď muž silný, a veď boje hospodinovy. (saul pak myslil: nechť neschází od mé ruky, ale od ruky filistinských.)