Şunu aradınız:: remansit (Latince - Çekçe)

remansit solus et ecce vir luctabatur cum eo usque man
a zůstal jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání.

erastus remansit corinthi trophimum autem reliqui infirmum milet
erastus zůstal v korintu, trofima pak nechal jsem v milétu nemocného.

non remansit de cibo eius et propterea nihil permanebit de bonis eiu
nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.

consummatisque diebus cum redirent remansit puer iesus in hierusalem et non cognoverunt parentes eiu
a když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě ježíš v jeruzalémě, a nevěděli o tom jozef a matka jeho.

mittens autem in macedoniam duos ex ministrantibus sibi timotheum et erastum ipse remansit ad tempus in asi
i poslav dva z těch, jenž mu přisluhovali, do macedonie, timotea a erasta, sám pozůstal v azii do času.

audientes autem unus post unum exiebant incipientes a senioribus et remansit solus et mulier in medio stan
a oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. i zůstal tu ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.

praedixerat enim dominus quod omnes morerentur in solitudine nullusque remansit ex eis nisi chaleb filius iepphonne et iosue filius nu
(nebo řekl byl hospodin o nich: smrtí zemrou na poušti;) a žádný z nich nepozůstal, jediné kálef, syn jefonův, a jozue, syn nun.

et ait rex ubi est filius domini tui responditque siba regi remansit in hierusalem dicens hodie restituet mihi domus israhel regnum patris me
opět král řekl: kdež jest pak syn pána tvého? odpověděl síba králi: aj, zůstal v jeruzalémě, nebo řekl: dnes navrátí mi dům izraelský království otce mého.

qui flare fecit ventum ab occidente vehementissimum et arreptam lucustam proiecit in mare rubrum non remansit ne una quidem in cunctis finibus aegypt
i obrátil hospodin vítr západní tuhý velmi, kterýžto zachvátiv kobylky, uvrhl je do moře rudého, tak že nezůstalo žádné kobylky ve vší krajině egyptské.

et haec audientes pertimuimus et elanguit cor nostrum nec remansit in nobis spiritus ad introitum vestrum dominus enim deus vester ipse est deus in caelo sursum et in terra deorsu
což když jsme uslyšeli, osláblo srdce naše, aniž zůstává více v kom duše před tváří vaší, nebo hospodin bůh váš jest bůh na nebi svrchu, i na zemi dole.

levavit autem cocus armum et posuit ante saul dixitque samuhel ecce quod remansit pone ante te et comede quia de industria servatum est tibi quando populum vocavi et comedit saul cum samuhel in die ill
když tedy přinesl kuchař plece i s tím, což se ho přídrželo, položil samuel před saule, a řekl: teď, což pozůstalo, vezmi sobě, jez; až k této chvíli zajisté zachováno jest to pro tebe, jakž jsem řekl: lidu jsem pozval. i jedl saul s samuelem v ten den.

et ecce quasi similitudo filii hominis tetigit labia mea et aperiens os meum locutus sum et dixi ad eum qui stabat contra me domine mi in visione tua dissolutae sunt conpages meae et nihil in me remansit viriu
a aj, jako podobnost člověka dotkla se rtů mých, a otevřev ústa svá, mluvil jsem a řekl tomu, kterýž stál naproti mně: pane můj, příčinou toho vidění obrátili se bolesti mé na mne, a aniž jsem síly zadržeti mohl.

postquam ergo audierunt omnes reges amorreorum qui habitabant trans iordanem ad occidentalem plagam et cuncti reges chanaan qui propinqua possidebant magno mari loca quod siccasset dominus fluenta iordanis coram filiis israhel donec transirent dissolutum est cor eorum et non remansit in eis spiritus timentium introitum filiorum israhe
stalo se pak, když uslyšeli všickni králové amorejští, kteříž bydlili za jordánem k západu, a všickni králové kananejští, kteříž bydlili při moři, že vysušil hospodin vody jordánské před syny izraelskými, dokudž ho nepřešli: zemdlelo srdce jejich, aniž zůstalo více v nich duše před tváří synů izraelských.