Şunu aradınız:: milosti (Sırpça - Çekçe)

primi izrailja, slugu svog, da se opomene milosti.
přijal izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své

ustani, pomoæi naša, i izbavi nas radi milosti svoje.
otě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš. [ (psalms 44:27) povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství. ]

podatljiv je i milosrdan gospod, dugo trpi i velike je milosti.
milostivý a lítostivý jest hospodin, dlouhoshovívající a velikého milosrdenství.

ko je mudar, neka zapamti ovo, i neka poznaju milosti gospodnje.
ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství hospodinovu?

uèini sluzi svom po milosti svojoj, i naredbama svojim nauèi me.
nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.

jer si ti krasota sile njihove, i po milosti tvojoj uzvišuje se rog naš.
ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.

ali milosti svoje neæu uzeti od njega, niti æu prevrnuti istinom svojom;
tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,

blagosloven bog i otac gospoda našeg isusa hrista, otac milosti i bog svake utehe,
požehnaný bůh a otec pána našeho jezukrista, otec milosrdenství, a bůh všelikého potěšení,

opomeni se milosrdja svog, gospode, i milosti svoje; jer su otkako je veka.
rozpomeň se na slitování svá, hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.

milosti æu gospodnje pevati uvek, od kolena na koleno javljaæu istinu tvoju ustima svojim.
vyučující, složený od etana ezrachitského.

opomeni me se, gospode, po svojoj milosti k narodu svom; pohodi me pomoæu svojom,
pamatuj na mne, hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,

ne za dela pravedna koja mi uèinismo, nego po svojoj milosti spase nas banjom prerodjenja i obnovljenjem duha svetog,
ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podle milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení ducha svatého,

ne nama, gospode, ne nama, nego imenu svom daj slavu, po milosti svojoj, po istini svojoj.
ne nám, hospodine, ne nám, ale jménu svému dej čest, pro milosrdenství své a pro pravdu svou.

blagosloven bog i otac gospoda našeg isusa hrista, koji nas po velikoj milosti svojoj prerodi za živu nadu vaskrsenjem isusa hrista iz mrtvih,
požehnaný bůh a otec pána našeho ježíše krista, kterýžto podle mnohého milosrdenství svého znovu zplodil nás v naději živou skrze vzkříšení ježíše krista z mrtvých,

oci naši u misiru ne razumeše èudesa tvojih, ne opominjaše se velikih milosti tvojih, i vikaše kraj mora, kraj crvenog mora.
otcové naši v egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři rudém.

ja æu mu biti otac, i on æe mi biti sin; a milosti svoje neæu ukloniti od njega kao što sam uklonio od onog koji beše pre tebe.
já budu jemu otcem, a on mi bude synem, a milosrdenství svého neodejmu od něho, jako jsem je odjal od toho, kterýž byl před tebou.

pravde tvoje ne sakrivam u srcu svom, kazujem vernost tvoju i spasenje tvoje; i ne tajim milosti tvoje i istine tvoje od sabora velikog.
ohlašoval jsem spravedlnost v shromáždění velikém; aj, rtů svých že jsem nezdržoval, ty znáš, hospodine.

Èujte reè gospodnju, sinovi izrailjevi, jer gospod ima parbu sa stanovnicima zemaljskim; jer nema istine ni milosti ni znanja za boga u zemlji;
slyšte slovo hospodinovo, ó synové izraelští, neboť má rozepři hospodin s obyvateli země této, proto že není žádné věrnosti, ani žádného milosrdenství, ani žádné známosti boží v této zemi.

ni onda ih radi velike milosti svoje nisi ostavio u pustinji; stup od oblaka nije odstupao od njih danju vodeæi ih putem, niti stup ognjeni noæu svetleæi im putem kojim æe iæi.
ty však pro svá mnohá slitování neopustil jsi jich na poušti. sloup oblakový neodcházel od nich ve dne, veda je po cestě, ani sloup ohnivý v noci, osvěcuje je a cestu, po níž jíti měli.

jer od gospoda bi, te otvrdnu srce njihovo da izadju u boj na izrailja, da bi ih potro i da im ne bi bilo milosti, nego da bi ih istrebio, kao što beše zapovedio gospod mojsiju.
nebo od hospodina to bylo, že jsou zatvrdili byli srdce své, tak aby vyšli válečně proti izraelovi, a aby je v prokletí vydal, a neučinil jim milosti, ale aby je zahubil, jakož přikázal hospodin mojžíšovi.