Şunu aradınız:: rukom (Sırpça - Çekçe)

pozdravljam vas ja, pavle svojom rukom.
pozdravení vlastní rukou pavlovou.

vidite koliko vam napisah rukom svojom!
hle, jaký jsem vám list napsal svou rukou.

vodio si narod svoj kao ovce rukom mojsijevom i aronovom.
ze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. [ (psalms 77:21) vedl jsi jako stádo lid svůj skrze mojžíše a arona. ]

i reèe èoveku sa suvom rukom: stani na sredinu.
i řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: vstaň a pojď sem do prostředku.

i izmahnu avram rukom svojom i uze nož da zakolje sina svog.
i vztáhl abraham ruku svou, a vzal meč, aby zabil syna svého.

a josedek otide kad gospod preseli judeje i jerusalim rukom navuhodonosorovom.
jozadak pak odšel, když převedl hospodin judu a jeruzalém skrze nabuchodonozora.

rukom krepkom i mišicom podignutom; jer je doveka milost njegova;
v ruce silné a v rameni vztaženém, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

to mi je sve došlo pisano rukom gospodnjom da bih znao sve kako šta treba uraditi.
všecko to skrze vypsání z ruky hospodinovy mne došlo, kterýž mi to dal, abych vyrozuměl všemu dílu formy té.

ko udari roba svog ili robinju štapom tako da mu umre pod rukom, da je kriv;
když by pak ubil kdo služebníka svého neb děvku svou kyjem, tak že by umřel mu v ruce jeho: pomstou pomštěno bude nad takovým.

pozdrav mojom rukom pavlovom, koje je znak u svakoj poslanici, ovako pišem:
pozdravení mou vlastní rukou pavlovou, což jest za znamení v každém listu. takť obyčejně píši.

a aod poteže levom rukom svojom i uze maè od desne bedrice i satera mu ga u trbuh,
tedy sáhna ahod rukou svou levou, vzal meč u pravého boku svého a vrazil jej do břicha jeho,

a kad dodjoše do gumna hidonovog, uza se maši rukom da prihvati kovèeg jer volovi potegoše na stranu.
a když přišli až k humnu kídon, vztáhl uza ruku svou, aby pozdržel truhly; nebo uchýlili se volové.

a ovo su sluge tvoje i narod tvoj, koji si iskupio silom svojom velikom i rukom svojom krepkom.
však tito jsou služebníci tvoji a lid tvůj, kteréž jsi vykoupil mocí svou převelikou, a rukou svou přesilnou.

i kad stane prolaziti slava moja, metnuæu te u raselinu kamenu, i zakloniæu te rukom svojom dok ne prodjem.
a když tudy půjde sláva má, postavím tě v rozsedlině skály, a přikryji tě rukou svou, dokudž nepřejdu.

i kuæe æe njihove pripasti drugima, i njive i žene, kad mahnem rukom svojom na stanovnike ove zemlje, veli gospod.
a dostanou se domové jejich jiným, též pole i ženy, když vztáhnu ruku svou na obyvatele této země, dí hospodin.

tada reèe joav amasi: jesi li zdravo brate? i dohvati se joav desnom rukom svojom brade amasi da ga celuje.
i řekl joáb amazovi: dobře-li se máš, bratře můj? a ujal joáb pravou rukou amazu za bradu, aby ho políbil.

tada reèe caru izrailjevom: nategni luk rukom svojom. i nateže luk rukom svojom. a jelisije metnu ruke svoje caru na ruke.
Řekl dále králi izraelskému: vezmi v ruku svou lučiště. i vzal je v ruku svou. vložil také elizeus ruce své na ruce královy.

jer æu zamahnuti rukom svojom na njih, i obratiæu zemlju njihovu u pustoš goru od pustinje divlate po svim stanovima njihovim; i poznaæe da sam ja gospod.
nebo vztáhnu ruku svou na ně, a učiním zemi tuto zpustlou, zpustlejší než poušť diblat, po všech obydlích jejich. i zvědí, že já jsem hospodin.

ili ako ga iz neprijateljstva udari rukom, te onaj umre, neka se pogubi takav ubica, krvnik je; osvetnik neka pogubi tog krvnika kad ga udesi.
aneb jestliže by z nepřátelství rukou udeřil někoho, tak že by umřel: smrtí umře bitec ten, vražedlník jest; přítel zabitého zabije vražedlníka toho, jakž ho nejprv dostane.

ti si me ostavio, govori gospod, otišao si natrag; zato æu mahnuti rukom svojom na te i pogubiæu te; dosadi mi žaliti.
tys opustil mne, dí hospodin, odšels nazpět; protož vztáhnu ruku svou na tebe, abych tě zkazil. ustal jsem, želeje.