您搜索了: střeva (捷克语 - 塞尔维亚语)

všecken pak tuk její obětovati bude z ní, ocas i tuk střeva přikrývající.
a sve salo njeno neka se prinese, i rep i salo što pokriva creva,

a vymyv střeva i nohy její, pálil je s obětí zápalnou na oltáři.
i opravši creva i noge od nje, zapali ih na oltaru svrh žrtve paljenice.

protože střeva má nad moábem jako harfa znějí, a vnitřnosti mé pro kircheres.
zato utroba moja jeèi kao gusle za moavom, i srce moje za kir-eresom.

dali jemu také tuk z vola a z skopce ocas, a tuk přikrývající střeva i ledvinky a branici s jater.
pa mu dodaše i salo od vola, i od ovna rep, i salo što pokriva creva, i bubrege i mrežicu s jetre,

kůži pak volka toho, i všecko maso jeho s hlavou i s nohami jeho, střeva jeho i s lejny jeho,
a kožu od teleta i sve meso s glavom i s nogama i creva i balegu,

ty pak nemocen budeš těžce nemocí střev svých, až z tebe vyjdou střeva tvá pro nemoc rozmáhající se den ode dne.
i ti æeš bolovati teško, od bolesti u crevima, da æe ti creva izaæi od bolesti, koja æe trajati dve godine.

potom obětovati bude z ní obět svou v obět ohnivou hospodinu, tuk střeva kryjící, i všecken tuk, kterýž jest na nich,
potom neka sveštenik prinese od nje na žrtvu što se pali gospodu, salo što pokriva creva i sve salo što je na crevima,

a střeva jeho i nohy jeho vymyje vodou. tedy obětovati bude kněz všecko to, a páliti bude to na oltáři; zápal jest v obět ohnivou, vůně spokojující hospodina.
a creva i noge neka se operu vodom; i sveštenik neka prinese sve to i neka zapali na oltaru; to je žrtva paljenica, žrtva ognjena na ugodni miris gospodu.

a ač dostaly se do břicha jejich, však nebylo znáti, by se dostaly v střeva jejich; nebo na pohledění byly mrzké, jako i před tím. i procítil jsem.
i kad im biše u trbuhu, ne poznavaše se da su im u trbuhu, nego opet behu onako ružne kao pre. u tom se probudih.

a když se to den po dni rozmáhalo, a již čas vycházel přeběhnutí dvou let, vyšla střeva jeho pro nemoc jeho, i umřel na hrozné bolesti. a nepálil mu lid jeho vonných věcí, jako pálívali otcům jeho.
i dan po dan prolažaše, i kad se navršiše dve godine, izidjoše mu creva s bolešæu i umre od teških bolova i narod mu ne pali mirisa kao što je èinio ocima njegovim.

tedy pospíšil jozef, (nebo pohnula se střeva jeho nad bratrem jeho,) a hledal, kde by mohl plakati; a všed do pokoje, plakal tam.
a josifu goraše srce od ljubavi prema bratu svom, te brže potraži gde æe plakati, i ušavši u jednu sobu plaka onde.

ale amaza nešetřil se meče, kterýž byl v ruce joábově. i ranil ho jím pod páté žebro, a vykydl střeva jeho na zem jednou ranou, a umřel. i honili joáb a abizai, bratr jeho, sebu syna bichri.
a amasa ne uzimaše na um maè, koji beše joavu u ruci; a on ga udari njim pod peto rebro, i prosu mu creva na zemlju, te od jednog udarca umre. potom joav i avisaj, brat njegov, otidoše u poteru za sevom sinom vihrijevim.