Sie suchten nach: michajlovskij (Tschechisch - Englisch)

pan michajlovskij neni narodnik.
mr. mikhailovsky is no narodnik.

pokusil se to p. michajlovskij dokázat?
did mr. mikhailovsky attempt to prove this?

o jakém dědictví mluví pan michajlovskij?
to which heritage is mr. mikhailovsky referring?

ne, pane michajlovskij, to se strašně mýlíte.
no, mr. mikhailovsky, you are grievously mistaken.

pan michajlovskij o tom, jak se „žáci“ zřekli dědictví
mr. mikhailovsky on the “disciples”’ renunciation of the heritage

kde je? — ptá se s upřímnými rozpaky p. michajlovskij.
where is it?—asks mr, mikhailovsky in sincere perplexity.

a p. michajlovskij se bez ostychu uchyluje k takovým prostředkům.
and mr. mikhailovsky makes no bones about resorting to such methods.

nebo si pan michajlovskij myslí, že marx si tu „sám odporuje“?
does mr. mikhailovsky believe that marx is here guilty of “self-contradiction”?

to je všecko, co uvádí p. michajlovskij pro „vyvrácení“ materialismu.
this is all that mr. mikhailovsky advances in “refutation” of materialism.

ne každý čtenář asi chápe, odkud vzal p. michajlovskij celý tento nesmysl — loutky atd.
probably not every reader knows where mr. mikhailovsky got all this nonsense about marionettes and the like.

a p. michajlovskij se ptá: „kde je příslušné dílo?“ Ó, přemoudrý subjektivní sociologu!!
and he asks: “where is the appropriate work?” o, most wise subjective sociologist!!

autor sám uznává, že existuje též antagonismus mezi osobností a skupinou (o čemž mluví právě michajlovskij).
the author himself admits that there is also an antagonism between the individual and the group (to which mr. mikhailovsky also refers).

pan michajlovskij své staré názory na tuto otázku nijak nedoplnil nebo nepozměnil a ani nedoplňuje a nepozměňuje — zůstává narodnikem jako dříve.
he has not made any additions or amendments to his old views on this subject, and continues to remain a narodnik.

počátkem 90. let se stal orgánem liberálních narodniků; redigoval jej s. n. krivenko a n. k. michajlovskij.
in the early 1890s it became the organ of the liberal narodniks and was edited by s. n. krivenko and n. k. mikhailovsky.

evropský život, říká p. michajlovskij, „se utvářel stejně nemravně a nesmyslně, jako v přírodě teče řeka nebo roste strom.
european life, mr. mikhailovsky says, “took shape just as senselessly and immorally as a river flows or a tree grows in nature.

ano, tak jest! pan michajlovskij by měl marxe méně vychvalovat, zato však pilněji číst, či lépe řečeno, důkladněji promýšlet to, co čte.
just so! mr. mikhailovsky should praise marx less and read him more diligently, or, better still, give more serious thought to what he is reading.

dále pan michajlovskij v citované tirádě obviňuje novuse a lidi stejného smýšlení z toho, že vychovávají současnou generaci „v pohrdání k tuposti venkovského života“.
further, in the tirade we have quoted, mr. mikhailovsky accuses novus and his supporters of educating the present generation “in a spirit of contempt for the idiocy of rural life.” this is not true.

pan michajlovskij řeší otázku v posledním smyslu („co je pokrok?“); pan struve by ji řešil pravděpodobně ve smyslu prvním tak, že by se odvolal na růst společenské dělby práce.
mr. mikhailovsky answers the question in the latter sense (“what is progress?”); mr. struve would most likely answer it in the former sense, on the grounds of the increased social division of labour.

ani jeden z „ruských žáků“ nepopíral tyto drobné názorové rozdíly, ani jednoho z nich by pan michajlovskij nemohl usvědčit, že přičítal názory narodnika jednoho typu narodnikovi druhého typu.
not one of the “russian disciples” has denied these differences of shade; not one of them has mr. mikhailovsky been able to convict of ascribing the views of a narodnik of one shade to a narodnik of another shade.

nejzábavnější však je, že p. michajlovskij obviňuje marxe z toho, že „nepřezkoumal (sic!) všechny známé theorie dějinného procesu“.
but the funniest of all is that mr. mikhailovsky accuses marx of not having “reviewed (sic!) all the known theories of the historical process.”