Je was op zoek naar: hereditatis (Latijn - Tjechisch)

dicens tibi dabo terram chanaan funiculum hereditatis vestra
a nápoj dávali všechněm živočichům polním. tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.

pars autem domini populus eius iacob funiculus hereditatis eiu
nebo díl hospodinův jest lid jeho, jákob provazec dědictví jeho.

scientes quod a domino accipietis retributionem hereditatis domino christo servit
vědouce, že ode pána vzíti máte odplatu věčného dědictví; nebo pánu kristu sloužíte.

dominus pars hereditatis meae et calicis mei tu es qui restitues hereditatem meam mih
kdož peněz svých nedává na lichvu, a daru proti nevinnému nebéře. kdož tyto věci činí, nepohneť se na věky.

qui est pignus hereditatis nostrae in redemptionem adquisitionis in laudem gloriae ipsiu
kterýž jest závdavek dědictví našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto jest, k chvále slávy jeho.

memor esto congregationis tuae quam possedisti ab initio redemisti virgam hereditatis tuae mons sion in quo habitasti in e
ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,

inluminatos oculos cordis vestri ut sciatis quae sit spes vocationis eius quae divitiae gloriae hereditatis eius in sancti
a tak osvícené oči mysli vaší, abyste věděli, která by byla naděje povolání jeho a jaké bohatství slávy dědictví jeho v svatých,

non est his similis pars iacob qui enim formavit omnia ipse est et israhel virga hereditatis eius dominus exercituum nomen ill
neníť podobný těmto díl jákobův, nebo on jest stvořitel všeho; izrael tolikéž jest pokolení dědictví toho, jehož jméno jest hospodin zástupů.

quare errare nos fecisti domine de viis tuis indurasti cor nostrum ne timeremus te convertere propter servos tuos tribus hereditatis tua
pročež jsi nám dal zblouditi, hospodine, od cest svých, zatvrdil jsi srdce naše, abychom se nebáli tebe? navratiž se zase pro služebníky své, pokolení dědictví svého.

pasce populum tuum in virga tua gregem hereditatis tuae habitantes solos in saltu in medio carmeli pascentur basan et galaad iuxta dies antiquo
pasiž lid svůj berlou svou, stádce dědictví svého, kteréž přebývá osamělé v lese u prostřed polí, ať spasou bázan a galád jako za dnů starodávních,

ipsaeque urbes quae dabuntur de possessionibus filiorum israhel ab his qui plus habent plures auferentur et qui minus pauciores singuli iuxta mensuram hereditatis suae dabunt oppida leviti
těch pak měst, kteráž dáte z vládařství synů izraelských, od těch, kteříž více mají, více vezmete, a od těch, kteříž méně mají, méně vezmete; jedno každé pokolení vedlé velikosti dědictví, jímž vládnouti budou, dá z měst svých levítům.

omnium qui habitant in monte a libano usque ad aquas masrefoth universique sidonii ego sum qui delebo eos a facie filiorum israhel veniat ergo in parte hereditatis israhel sicut praecepi tib
všecky obyvatele té hory, od libánu až k vodám maserefot, všecky sidonské já vyženu od tváři synů izraelských; toliko ty rozděl ji losem lidu izraelskému v dědictví, jakožť jsem přikázal.