Você procurou por: vinogradniškega (Esloveno - Tcheco)

precenitev vinogradniškega področja
nadhodnocení ploch vinic

etilni alkohol vinogradniškega izvora,
ethanol vinného původu,

vina z enim od naslednjih geografskih imen podbalkanskega vinogradniškega območja rozova dolina/pod–balkanski rayon:"
vína označená jedním z následujících zeměpisných názvů sub-balkánského vinařského regionu "rozova dolina"/pod-balkanski rayon se vkládá tato poznámka pod čarou:

vsak znesek, ki presega ta prag na ravni upravičenega vinogradnika ali vinogradniškega podjetja, je v celoti pomoč in ga je treba vrniti v celotnem znesku.
každá částka, která tento práh u vinařů nebo vinařských podniků, kteří jsou příjemci podpory, překročí, představuje jako celek podporu a musí být požadováno její navrácení v plné výši.

regija, ki ima približno 30 000 prebivalcev, se razteza severno od prage, vključuje velik del zavarovanega podeželskega območja kokořínsko in leži blizu vinogradniškega območja mělník.
Úvod má asi 30 000 obyvatel, se rozprostírá severně od prahy, zahrnuje velkou část chráněné krajinné oblasti kokořínsko a leží nedaleko mělnické vinařské oblasti.

(a) geografska označba se mora sklicevati na natančno razmejeno proizvodno območje, ki je manjše od celotnega vinogradniškega ozemlja zadevne tretje države;
a) dané zeměpisné označení se vztahuje na přesně vymezenou produkční oblast menší než celkové vinařské území dané třetí zemi;

(27) po tem odstopanju bi morala biti določena posebna podrobna pravila za Španijo, v skladu s sestavo vinogradniškega sektorja in potrošniških navad, ki se le počasi spreminjajo.
(27) na základě této odchylky musí být stanovena zvláštní prováděcí pravidla pro Španělsko, která zohlední tamější strukturu vinařství a pomalu se měnící spotřebitelské zvyklosti.

ker točka 2.2.3.3.2 poglavja 25 priloge k uredbi komisije (egs) št. 2676/90 z dne 17. septembra 1990 o določitvi metod skupnosti za analizo vin [3], kakor je bila nazadnje spremenjena z uredbo (egs) št. 60/95 [4], opisuje metodo za analizo vsebnosti žveplovega dioksida v grozdnem soku, s katero se ta snov bolje ekstrahira kakor s prej uporabljeno metodo iz točke 13.4 poglavja 13; ker je lahko posledica tega večja vsebnost skupnega žveplovega dioksida v analiziranem grozdnem soku, ki lahko preseže dopustno mejno vrednost; ker morajo izvajalci zaradi te metode uvesti tehnične spremembe in je treba, da se preprečijo težave pri prodaji grozdnega soka, podaljšati prehodno obdobje, v katerem se lahko analizira vsebnost žveplovega dioksida v grozdnem soku z uporabo doslej uporabljane metode, do konca vinogradniškega leta; ker naj bi bila uporaba te metode za analizo neprekinjena;
vzhledem k tomu, že nařízení komise (ehs) č. 2676/90 ze dne 17. září 1990, kterým se stanoví metody společenství používané pro rozbor vín [3], naposledy pozměněné nařízením (ehs) č. 60/95 [4], popisuje ve své příloze v kapitole 25 bodu 2.2.3.3.2 metodu pro rozbor obsahu oxidu siřičitého v hroznové šťávě, která vede k lepší extrakci této látky než metoda používaná dříve v kapitole 13 bodu 13.4; že toto vede k vyššímu celkovému obsahu oxidu siřičitého v analyzované hroznové šťávě, který může překročit stanovenou mezní hodnotu; že s ohledem na skutečnost, že tato metoda vyžaduje u hospodářských subjektů technologické úpravy, aby se zamezilo obtížím při odbytu hroznové šťávy, by mělo být přechodné období, během něhož obsah oxidu siřičitého může být analyzován pomocí metody používané dříve, prodlouženo až do konce hospodářského roku; že je třeba zamezit jakémukoli přerušení v uplatňování pravidel upravujících tuto metodu rozboru;