Şunu aradınız:: radostí (Çekçe - Sırpça)

učedlníci pak naplněni byli radostí a duchem svatým.
a uèenici punjahu se radosti i duha svetog.

a uzřevše hvězdu, zradovali se radostí velmi velikou.
a kad videše zvezdu gde je stala, obradovaše se veoma velikom radosti.

protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
i izvede narod svoj u radosti, izbrane svoje u veselju.

a nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.
i našavši digne je na rame svoje radujuæi se,

a oni poklonivše se jemu, navrátili se do jeruzaléma s radostí velikou.
i oni mu su pokloniše, i vratiše se u jerusalim s velikom radošæu.

Žádaje viděti tebe, zpomínaje na tvé slzy, abych radostí naplněn byl,
Želeæi da te vidim, opominjuæi se suza tvojih, da se radosti ispunim;

protož přijmětež jej v pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti.
primite ga, dakle, u gospodu sa svakom radosti, i takve poštujte;

přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský.
mesto otaca tvojih biæe sinovi tvoji, postaviæeš ih knezovima po svoj zemlji.

spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před bohem, a plésati budou radostí.
pojte bogu, popevajte imenu njegovom; ravnite put onome što ide preko pustinje; gospod mu je ime, radujte mu se.

(vždycky při každé modlitbě mé, s radostí za všecky za vás prosbu čině,)
svagda u svakoj molitvi svojoj za sve vas s radošæu moleæi se,

ale v skalnatou zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá.
a na kamenu posejano to je koji sluša reè i odmah s radosti primi je,

a vy následovníci naši i páně učiněni jste, přijavše slovo jeho ve mnohé úzkosti, s radostí ducha svatého,
i vi se ugledaste na nas i na gospoda primivši reè u velikoj nevolji s radošæu duha svetog,

bůh pak naděje naplňujž vás všelikou radostí a pokojem u víře, tak abyste se rozhojnili v naději skrze moc ducha svatého.
a bog nade da ispuni vas svake radosti i mira u veri, da imate izobilje u nadi silom duha svetog.

a tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
tako su i ono što se seje na kamenitim mestima, koji kad èuju reè odmah je prime s radošæu;

kteréhožto neviděvše, milujete; kteréhožto nyní nevidouce, avšak v něho věříce, veselíte se radostí nevýmluvnou a oslavenou,
kog ne videvši ljubite i kog sad ne gledajuæi no verujuæi ga radujete se radošæu neiskazanom i proslavljenom.

třimecítmého pak dne měsíce sedmého propustil lid k příbytkům jejich s radostí a veselím srdce z toho, což dobrého učinil hospodin davidovi a Šalomounovi a izraelovi lidu svému.
a dvadeset treæeg dana sedmog meseca otpusti narod k šatorima njihovim, i behu radosni i veseli radi dobra što uèini gospod davidu i solomunu i izrailju narodu svom.

i veselil se lid, že tak ochotně obětovali; nebo celým srdcem dobrovolně obětovali hospodinu. nýbrž i král david radoval se radostí velikou.
i radovaše se narod što dragovoljno prilagahu, jer prilagahu celim srcem gospodu; i car se david radovaše veoma.

ale kteříž na skálu, ti když slyší, s radostí příjímají slovo, a tiť kořenů nemají; ti na čas věří, a v čas pokušení odstupují.
a koje je na kamenu to su oni koji kad èuju s radosti primaju reè; i ovi korena nemaju koji za neko vreme veruju, a kad dodje vreme kušanja otpadnu.

opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí pro něj odejde a prodá všecko, což má, a koupí pole to.
još je carstvo nebesko kao blago sakriveno u polju, koje našavši èovek sakri i od radosti zato otide i sve što ima prodade i kupi polje ono.

mnozí pak z kněží a z levítů i z knížat čeledí otcovských, starci, kteříž byli viděli prvnější dům, když zakládali tento dům před očima jejich, plakali hlasem velikým. mnozí nazpět prokřikovali s radostí hlasem velikým,
a mnogi od sveštenika i levita i glavara domova otaèkih, starci koji behu videli predjašnji dom, plakahu glasno gledajuæi ovaj dom koji se osnivaše, a mnogi opet podvikivahu od radosti,