Şunu aradınız:: terzjarja (Maltaca - Çekçe)

edukazzjoni terzjarja
terciární vzdělávání

edukazzjoni postsekondarja mhux terzjarja
postsekundární vzdělávání nezahrnované do terciárního vzdělávání

università / edukazzjoni terzjarja skola sekondarja
univerzita / vysoká škola

1– tieni stadju tal-edukazzjoni terzjarja)
1– upeň terciárního vzdělání)

persuni b'edukazzjoni terzjarja (isced 5 sa 8)*,
s ukončeným terciárním vzděláním (isced 5 až 8)*

livell medju (edukazzjoni sekondarja għolja u edukazzjoni postsekondarja mhux terzjarja)
střední úroveň (vyšší sekundární vzdělání a postsekundární vzdělání nižší než terciární)

25-64 sena temmew edukazzjoni terzjarja ir-re�juni tan - n of s in h ar .
v nejvíce prosperujícím regionu, kocaeli, činil v roce 2001

il-grupp ta' kordinament dwar ir-rikonoxximent reċiproku ta' diplomi ta' edukazzjoni terzjarja
koordinační skupiny pro vzájemné uznávání vysokoškolských diplomů,

ikun hemm qafas ta' politika strateġika nazzjonali jew reġjonali għall-edukazzjoni terzjarja bl-elementi li ġejjin:
je zaveden vnitrostátní nebo regionální strategický rámec politiky pro terciární vzdělávání, který obsahuje tyto prvky:

il-perċentwali ta' dawk bejn it-30 u l-34 sena li jkunu lestew l-edukazzjoni terzjarja jew ekwivalenti
procentní zastoupení osob ve věku 30-34 let s dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním.

il-ħiliet lingwistiċi qed isiru dejjem aktar importanti fl-edukazzjoni terzjarja u huma kruċjali għallistudenti li jixtiequ jduru madwar l-ewropa.
znalosti jazyků získávají v oblasti vyššího vzdělávání na významu a jsou životně důležité pro studenty, kteří se chtějí pohybovat po evropě.

livell għoli (l-ewwel stadju tal-edukazzjoni terzjarja u t-tieni stadju tal-edukazzjoni terzjarja)
vysoká úroveň (první stupeň terciárního vzdělání a druhý stupeň terciárního vzdělání)

1.25 popolazzjoni f'età bejn 25-64 sena b'edukazzjoni terzjarja (isced 5a jew 6) fl-ue, 2005
v p9echodových zemích (s výjimkou v portugalsku.

1.26 popolazzjoni f'età bejn 25-64 sena b'edukazzjoni terzjarja (isced 5a jew 6) fil-us, 2005 m r
ve v)tšin) ostatních členských zemí relativn) málo mladých včetn) n)mecka existuje jeden s t á t a ) nebo tedy více re g i o n a , po dokončení st9ední školy či kde je podíl žen s vysokoškolskou kvaliikací ve v)ku univerzit). ve vztahu k pot9ebám

għalkemm l-istati membri introduċew riformi biex itejbu l-istituzzjonijiet tal-edukazzjoni terzjarja tagħhom u jimmodernizzaw is-sistemi tat-taħriġ tagħhom, il-progress għadu mhux l-istess madwar l-ewropa, u hemm differenzi kbar bejn il-pajjiżi.
ačkoli členské státy zavedly reformy, aby zlepšily své instituce terciárního vzdělávání a modernizovaly své systémy odborné přípravy, pokrok v rámci evropy je stále nerovnoměrný a mezi jednotlivými zeměmi existují velké rozdíly.