Şunu aradınız:: postelju (Sırpça - Çekçe)

okadila sam postelju svoju smirnom, alojom i cimetom.
vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.

"neæu uæi u šator doma svog, niti æu leæi na postelju odra svog;
jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,

da bih se nadao, grob æe mi biti kuæa; u tami æu prostreti postelju sebi.
abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své.

tada otide ona gore, i namesti ga u postelju èoveka božjeg, i zatvorivši ga izadje.
tedy ona vstoupivši, položila jej na ložce muže božího, a zavřevši ho, vyšla.

iznemogoh uzdišuæi; svaku noæ kvasim odar svoj, suzama svojim natapam postelju svoju.
nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati?

navro si kao voda; neæeš biti prvi; jer si stao na postelju oca svog i oskvrnio je legav na nju.
prudce sběhneš jako voda. nebudeš vyvýšen, proto že jsi vstoupil na lůže otce svého; a jakž jsi poškvrnil postele mé, zmizelo vyvýšení tvé.

a kad izgovori jakov zapovesti sinovima svojim, diže noge svoje na postelju, i umre, i pribran bi k rodu svom.
a když přestal jákob přikazovati synům svým, složil nohy své na ložci a umřel; a připojen jest k lidu svému.

da naèinimo malu klet, i da mu namestimo postelju i sto i stolicu i sveænjak, pa kad dodje k nama, neka se tu skloni.
medle, udělejme pokojík malý, a postavme tam jemu ložce, stůl, stolici a svícen, aby, když by koli k nám přišel, obrátil se tam.

i vavilonjani dolažahu k njoj na postelju ljubavnu, i skvrnjahu je kurvarstvom svojim, i pošto bi se oskvrnila s njima, odvraæaše se duša njena od njih.
tedy vešli k ní babylonští na lůže nepoctivé, a poškvrnili ji smilstvím svým. a když se poškvrnila s nimi, odloučila se duše její od nich.

a on joj reèe: daj mi sina svog. i uzevši ga iz naruèja njenog odnese ga u gornju klet, gde on sedjaše, i položi ga na postelju svoju.
kterýž odpověděl jí: dej sem syna svého. a vzav ho z lůna jejího, vnesl jej na síň, kdež sám přebýval, a položil ho na lůžko své.

a sinovi ruvima, prvenca izrailjevog, jer on beše prvenac, ali kad oskrvni postelju oca svog, dano bi njegovo prvenaštvo sinovima josifa sina izrailjevog, ali ne tako da se broji prvenac,
synové pak rubenovi prvorozeného izraelova: (nebo on byl prvorozený, ale když poškvrnil lože otce svého, dáno jest prvorozenství jeho synům jozefovým, syna izraelova, však jemu není přičteno prvorozenství.

tada ahav dodje kuæi zlovoljan i ljutit radi reèi koju mu reèe navutej jezraeljanin govoreæi: ne dam ti nasledstvo otaca svojih. i leže na postelju svoju, i okrenu lice svoje na stranu, i ne jede hleba.
tedy přišel achab do domu svého, smutný jsa a hněvaje se pro řeč, kterouž mluvil jemu nábot jezreelský, řka: nedám tobě dědictví otců svých. i lehl na lůžko své, a odvrátiv tvář svou, ani chleba nejedl.

medju pobijenima namestiše postelju njemu i svemu mnoštvu njegovom, grobovi su mu oko njega, svi su neobrezani pobijeni maèem, koji zadavahu strah zemlji živih; i nose sramotu svoju s onima koji silaze u jamu, metnuti su medju pobijene.
mezi zbitými postavili jemu lože, i všemu množství jeho, vůkol něhož jsou hrobové tohoto. všickni ti neobřezanci zbiti mečem, nebo pouštín býval strach jejich v zemi živých. jižť nesou potupu svou s těmi, jenž sstupují do jámy, mezi zbitými položeni jsouce.