Şunu aradınız:: varnava (Sırpça - Çekçe)

ili jedan ja i varnava nemamo vlasti ovo èiniti?
zdaliž sám já a barnabáš nemáme moci tělesných prací zanechati?

a varnava htede da uzmu sa sobom jovana prozvanog marka.
tedy barnabáš radil, aby pojali s sebou i jana, kterýž příjmí měl marek.

i dvolièahu s njim i ostali judejci, tako da i varnava prista u njihovo dvolièenje.
a spolu s ním v tom pokrytství byli i jiní Židé, takže i barnabáš uveden byl v jejich pokrytství.

a pavle i varnava življahu u antiohiji i uèahu i propovedahu reè gospodnju s mnogima drugim.
tolikéž pavel i barnabáš pobyli v antiochii, učíce a zvěstujíce slovo páně, i s mnohými jinými.

a josija, prozvani od apostola varnava, koje znaèi sin utehe, levit rodom iz kipra,
jozes pak, kterýž příjmí měl od apoštolů barnabáš, (což se vykládá syn utěšení,) z pokolení levítského, z cypru rodem,

varnava, pak, izidje u tars da traži savla; i kad ga nadje, dovede ga u antiohiju.
tedy šel odtud barnabáš do tarsu hledati saule, a nalezna jej, přivedl ho do antiochie.

a kad èuše apostoli, varnava i pavle, razdreše haljine svoje, i skoèiše medju narod vièuæi i govoreæi:
to když uslyšeli apoštolé, barnabáš a pavel, roztrhše sukně své, vyběhli k zástupům, křičíce,

a varnava ga uze i dovede k apostolima, i kaza im kako na putu vide gospoda, i kako mu govori, i kako u damasku slobodno propoveda ime isusovo.
barnabáš pak přijav jej, vedl ho k apoštolům, a vypravoval jim, kterak na cestě viděl pána, a že mluvil s ním, a kterak v damašku svobodně mluvil ve jménu ježíše.

a kad posta rasprava, i pavle i varnava ne malo se prepiraše s njima, odrediše da pavle i varnava i drugi neki od njih idu gore k apostolima i starešinama u jerusalim za ovo pitanje.
a když se stala mezi nimi různice, a nemalou hádku pavel a barnabáš s nimi měl, i zůstali na tom, aby pavel a barnabáš a někteří jiní z nich šli k apoštolům a starším do jeruzaléma o tu otázku.

a pavle i varnava oslobodivši se rekoše: vama je najpre trebalo da se govori reè božja; ali kad je odbacujete, i sami se pokazujete da niste dostojni veènog života, evo se obræemo k neznabošcima.
tedy svobodně pavel a barnabáš řekli: vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům.