Şunu aradınız:: jakovljev (Sırpça - Çekçe)

dome jakovljev, hodi da idemo po svetlosti gospodnjoj.
dome jákobův, poďtež, a choďme v světle hospodinově.

od pretnje tvoje, bože jakovljev, dremlju kola i konj.
v loupež dáni jsou udatní srdcem, zesnuli snem svým, aniž nalezly zmužilé hrdiny síly v rukou svých.

gospod nad vojskama s nama je, braniè je naš bog jakovljev.
když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.

blagosloven gospod bog jakovljev što pohodi i izbavi narod svoj,
požehnaný pán bůh izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,

kad izadje izrailj iz misira, dom jakovljev iz naroda tudjeg,
když vycházel izrael z egypta, a rodina jákobova z národu jazyka cizího,

gospode, bože nad silama! usliši molitvu moju, bože jakovljev!
berou se houf za houfem, a ukazují se před bohem na sionu.

iznesite parbu svoju, veli gospod, pokažite razloge svoje, veli car jakovljev.
veďte při svou, praví hospodin, ukažte mocné důvody své, dí král jákobův.

blago onome, kome je pomoænik bog jakovljev, kome je nadanje u gospodu, bogu njegovom,
blahoslavený ten, jehož spomocník jest bůh silný jákobův, jehož naděje jest v hospodinu bohu jeho,

takav je rod onih koji ga traže, i koji su radi stajati pred licem tvojim, bože jakovljev!
toť jest národ hledajících jeho, hledajících tváři tvé, ó bože jákobův. sélah.

ja sam bog avraamov, i bog isakov, i bog jakovljev! nije bog bog mrtvih, nego živih.
já jsem bůh abrahamův a bůh izákův a bůh jákobův; a bůhť není bůh mrtvých, ale živých.

a onde beše izvor jakovljev; i isus umoran od puta sedjaše na izvoru; a beše oko šestog sahata.
byla pak tu studnice jákobova. protož ustav na cestě ježíš, posadil se tak na studnici. a bylo již okolo šesté hodiny.

ja sam bog otaca tvojih, bog avraamov i bog isakov i bog jakovljev. a mojsije se beše uzdrhtao i ne smeše da pogleda.
jáť jsem bůh otců tvých, bůh abrahamův a bůh izákův a bůh jákobův. i zhroziv se mojžíš, neodvážil se patřiti.

nije takav deo jakovljev; jer je on tvorac svemu i on je deo nasledstva njegovog; ime mu je gospod nad vojskama.
neníť jim podobný díl jákobův; nebo on jest stvořitelem všeho, a částka dědictví jeho, hospodin zástupů jest jméno jeho.

ne boj se, crviæu jakovljev, narodiæu izrailjev, ja æu ti pomagati, govori gospod i izbavitelj tvoj, svetac izrailjev.
neboj se, červíčku jákobův, hrstko izraelova, já spomáhati budu tobě, praví hospodin, a vykupitel tvůj, svatý izraelský.

gle, oèi su gospodnje upravljene na ovo grešno carstvo da ga zatresem sa zemlje; ali neæu sasvim zatrti dom jakovljev, govori gospod.
aj, oči panovníka hospodina proti království tomuto hřešícímu, abych je vyhladil se svrchku země, a však nevyhladím docela domu jákobova, dí hospodin.

i udje lavan u šator jakovljev i u šator lijin i u šator dveju robinja, i ne nadje ih; i izašav iz šatora lijina udje u šator rahiljin.
všed tedy lában do stanu jákobova, a do stanu líe, a do stanu obou děvek, nic nenalezl. a vyšed z stanu líe, všel do stanu ráchel.

i kad udjoše popeše se u sobu gde stajahu petar i jakov i jovan i andrija, filip i toma, vartolomije i matej, jakov alfejev i simon zilot, i juda jakovljev.
a když přišli domů, vstoupili do vrchního příbytku domu, kdež přebývali, i petr i jakub, i jan a ondřej, filip a tomáš, bartoloměj a matouš, jakub alfeův a Šimon zelótes a judas bratr jakubův.

nije li ovo drvodelja, sin marijin, a brat jakovljev i josijin i judin i simonov? i nisu li sestre njegove ovde medju nama? i sablažnjavahu se o njega.
zdaliž tento není tesař, syn marie, bratr jakubův a jozesův a judův a Šimonův? a zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? i zhoršili se na něm.

zakle se gospod gospod sobom, govori gospod bog nad vojskama; ja se gadim na ponos jakovljev i mrzim na dvorove njegove; zato æu predati grad i sve što je u njemu.
přisáhl panovník hospodin skrze sebe samého, dí hospodin bůh zástupů: v ohavnosti mám pýchu jákobovu, i paláců jeho nenávidím, pročež vydám město i vše, což v něm jest.

i dom æe jakovljev biti oganj i dom josifov plamen, a dom isavov strnjika; i razgoreæe se na njih, i spaliæe ih; i neæe biti ostataka domu isavovom, jer gospod reèe.
i bude dům jákobův oheň, a dům jozefův plamen, dům pak ezau plevy, i rozpálí se na ně a sehltí je, aniž kdo pozůstane z domu ezau; nebo hospodin mluvil.