您搜索了: hranu (塞尔维亚语 - 捷克语)

prodjoše kao brze ladje, kao orao kad leti za hranu.
pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.

a kad imamo hranu i odeæu, ovim da budemo dovoljni.
ale majíce pokrm a oděv, na tom přestaneme.

ona je kao ladja trgovaèka, iz daleka donosi hranu svoju.
jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.

oèi su svih k tebi upravljene, i ti im daješ hranu na vreme;
oči všechněch v tebe doufají, a ty dáváš jim pokrm jejich v čas příhodný.

i pusti glad na onu zemlju; i potre sav hleb što je za hranu.
když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,

ustaje dok je još noæ, daje hranu èeljadi svojoj i posao devojkama svojim.
kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.

i uzeše sve blago u sodomu i gomoru i svu hranu njihovu, i otidoše.
a pobravše všecko zboží sodomských a gomorských, a všecky potravy jich, odtáhli.

i dosta ima mleka kozjeg tebi za jelo, i za jelo tvom domu i za hranu tvojim devojkama.
nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.

stado tvoje življaše onde; po dobroti svojoj, bože, ti si gotovio hranu jadnome.
deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.

jer svi ovi metnuše u prilog bogu od suviška svog, a ona od sirotinje svoje metnu svu hranu svoju što imaše.
nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.

jer svi metnuše od suviška svog; a ona od sirotinje svoje metnu sve što imaše, svu hranu svoju.
nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.

i svaki dan behu jednako jednodušno u crkvi, i lomljahu hleb po kuæama, i primahu hranu s radošæu i u prostoti srca,
a na každý den trvajíce jednomyslně v chrámě, a lámajíce po domích chléb, přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce,

a gospod reèe: ko je dakle taj verni i mudri pristav kog postavi gospodar nad èeljadi svojom da im daje hranu na obrok?
i dí pán: aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,

a solomun davaše hiramu dvadeset hiljada kora pšenice za hranu èeljadi njegovoj, i dvadeset kora ulja cedjenog; toliko davaše solomun hiramu svake godine.
Šalomoun také dával chíramovi dvadceti tisíc měr pšenice ku pokrmu čeledi jeho, a dvadceti tisíc měr oleje vytlačeného. to dával Šalomoun chíramovi každého roku.

i dadoše novce kamenarima i drvodeljama, i hranu i piæe i ulje sidonjanima i tircima da dovoze drva kedrova s livana u more jopsko, kako im beše pustio kir, car persijski.
i dali peníze kameníkům a řemeslníkům, též potravy a nápoje i oleje sidonským a tyrským, aby vezli dříví cedrové z libánu k moři joppen, podlé povolení jim cýra krále perského.

i još reèe bog: evo, dao sam vam sve bilje što nosi seme po svoj zemlji, i sva drveta rodna koja nose seme; to æe vam biti za hranu.
Řekl ještě bůh: aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símě, kteráž jest na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž jest ovoce stromu), nesoucí símě; to bude vám za pokrm.

a miha mu reèe: ostani kod mene, i budi mi otac i sveštenik, a ja æu ti dati deset srebrnika na godinu i dvoje haljine i hranu. i otide levit k njemu.
i řekl jemu mícha: zůstaň u mne, a buď mi za otce a za kněze, a buduť dávati deset stříbrných na každý rok, a dvoje roucho i stravu tvou. i šel levíta.

i otišavši iz madijana dodjoše u faran; i uzevši sa sobom ljudi iz farana dodjoše u misir k faraonu, caru misirskom, koji mu dade kuæu i odredi mu hranu, i dade mu i zemlje.
kteříž jdouce z madian, přišli do fáran, a vzavše s sebou některé muže z fáran, přišli do egypta k faraonovi, králi egyptskému, kterýž dal jemu dům, i stravou opatřil ho, dal jemu také i zemi.

da uzmemo po deset ljudi od stotine po svim plemenima izrailjevim, i po stotinu od hiljade, i po hiljadu od deset hiljada, da donese hranu narodu, a on da ide da uèini gavaji venijaminovoj kako je zaslužila grdilom koje je uèinila izrailju.
vezmeme deset mužů ze sta po všech pokoleních izraelských, a sto z tisíce, a tisíc z desíti tisíců, aby dodávali potravy lidu, kterýž by přitáhna do gabaa beniaminova, pomstil všech nešlechetností jeho, kterýchž se dopustilo v izraeli.